V neděli 18. 6. 2017 jsem absolvoval 70.3 Ironman Luxembourg. Půlka v Lucembursku patří k tradičním podnikům série dlouhých triatlonů. Současně jde o jediný nominační závod pro Handcycle Division v Evropě, kde je možné kvalifikovat se na Mistrovství Světa v 70.3 Ironmanu. Závodu se zúčastnila absolutní evropská špička. Dokončil jsem na 4. místě v novém osobním rekordu 04:56:32 hodiny a vyjel jsem si nominaci na MS do Tennessee.

Plavecká část na 1.9 km slibovala poměrně klidné plavání v teplé vodě. Závodníci Handcycle Division měli samostatný start v odstupu 5 minut za profesionály, ale v předstihu 15 minut před startem Age Groups. Startovalo se proti proudu řeky, po obrátce se plavalo po proudu a na dalším obratu se točilo zpět proti proudu do cíle. Při pohledu na startovní pole byla zřejmá dominance holandských závodníků, kteří hned po startu roztrhali startovní pole. Držel jsem se po boku českých ironmanů, Zbyňka Švehly a Michala Šišky. Po defenzivním úvodu plavání jsem se dostal do svého optimálního tempa a své soupeře zanechal za sebou. Plavalo se mi dobře. Pohyboval jsem se v komfortní plavecké zóně a trochu šetřil na cyklistiku. Na posledním obratu mě dostihl Švehla. Mírný náskok jsem uhájil a doplaval o několik vteřin dříve. Rozdíl byl minimální. Plaveckou část jsem dokončil ve velmi slušném čase 00:32:13 hodiny, který představoval můj vyšší standard.

T1 – při vstupu do prvního depa byl rozestup mezi mnou a Švehlou minimální a krátce po nás se dostal do depa i Šiška. Časomíra se pro mě zastavila na hodnotě 6:22 minuty, což pro mě v tuto chvíli bylo slušné.

Na 90 km dlouhou cyklistickou část jsem vyrazil s mírným odstupem za Švehlou na 5. pozici, kterého jsem zhruba na 15. kilometru předjel. Úvod závodu byl absolutně rovinatý nicméně s vědomím kopcovitých pasáží v polovině trati jsme se takticky šetřili. Defenzivní vstup do cyklistické části poprvé zčeřil Šiška, když na 23. km předjel Švehlu a následně i mě. V dlouhém triatlonu je zakázaná jízda v háku a naše trio si drželo předepsaný odstup. Postupně se zrychlovalo. Šišku jsem předjel, ale za chvíli byl opět přede mnou. Švehla zkušeně vyčkával a nastoupil na 38. km v úvodu prvního stoupání. Utrhli jsme Šišku. Nyní jsem takticky vyčkával za Švehlou. První kopec jsem přejel víceméně v komfortní zóně. Během následného sjezdu jsem se najedl a čekalo nás nejdelší stoupání na trati. Švehla na občerstvovačce zpomalil a pro mě bylo jednoduché se dostat před něj, ale hned mě dotáhl. Neútočil jsem. Jel jsem vyrovnaným tempem s minimálním náskokem a na vrcholu jsem utrhnul i Švehlu. Několik kilometrů jsem podvědomně očekával, že mě o mnoho zkušenější Švehla dojede, ale nestalo se tak. Následujících 30 km ve zvlněném terénu jsem jel bez kontaktu, ale v posledním stoupání se Švehla přeci jen přiblížil na dohled. Zbývalo posledních 10 rovinatých km do cíle a Švehla mě dostihl. Chvíli jsme se tahali a snažili se urvat jeden druhého, ale bezvýsledně. Cyklistickou část jsem dokončil za 03:03:22 hodiny, což pro mě představovalo dosavadní maximum.

T2 – s náskokem několika vteřin jsem vjížděl do depa před Švehlou a nyní jen s několikaminutovou ztrátou na 2. závodníka v pořadí, Francouze Andaloussiho. Švehla mě v depu opět předstihl. Druhé depo jsem zvládl v čase 4:49 minuty.

V poslední disciplíně, běžecké části na 21.1 km jsem si věřil na Švehlu i na celkové pódiové umístění. Po prvním okruhu ze čtyř jsem na ztrácel 40 vteřin. V dalším okruhu náskok mého soupeře trochu narostl, ale pořád jsem věřil. Jel jsem hranu a čas 01:09:46 je dalším zlepšením osobního maxima, nicméně na Švehlu to nestačilo. Ztratil jsem 3:41 minuty a závod jsem dokončil na 4. pozici. Zklamání? Naopak. Maximální spokojenost. Na mých současných výkonech je vidět jasný progres. Závod jsem dokončil v novém osobním rekordu 04:56:32 hodiny což je vylepšení dosavadního maxima z Ocean Lava Montenegro o více než 20 min. Skutečná odměna přišla záhy na slavnostním vyhlášení výsledků. Získal jsem nominační slot a v září pojedu Mistrovství Světa v 70.3 Ironmanu v americkém Tennessee.