2019-06-16

Challenge Geraardsbergen/tri


Aktuality

2019-06-16 Challenge Geraardsbergen/tri

V neděli 16. 6. 2019 jsem absolvoval velmi náročnou Challenge Geraardsbergen (1.9 km plavání – 90 km cyklistika – 21.1 km běh), kterou jsem dokončil jako historicky první paratriatlonista. Během cyklistické části jsem absolvoval dva výstupy po dlažebních kostkách na kultovní „Muur de Geraardsbergen“ s maximálním sklonem 20 %, který je součástí belgické tradice a historie jarní cyklistické klasiky Okolo Flander.

 

Do Belgie jsem přijel o tři dny dříve, abych se seznámil s tratí, a hlavně abych potrénoval na kultovních „Muur“, což jsou relativně krátká stoupání v délce do 1000 metrů, ale zato s brutálním sklonem a dlažebními kostkami. Během přípravy na závod jsem absolvoval několik výjezdů na „Muur de Koppenberg“ a samozřejmě na kultovní „Muur de Geraardsbergen“, přes který vedla cyklistická část závodu. Krátce před závodem jsem pak s organizačním týmem řešil drobnou úpravu běžecké trati, abych se vyhnul nezpevněným úsekům trati vedoucím po trávě, šotolině atp.

 

V den „D“ se od rána honily mraky, které zakrývaly slunce, bylo dusno, foukalo a popravdě se mi moc nechtělo cokoli dělat. Předzávodní útlum bývá zpravidla obranou reakcí mého organismu na maximální koncentraci a končí startovním výstřelem. Stejně tak tomu bylo i nyní a od okamžiku kdy jsem byl ve vodě, cítil jsme se dobře. Hromadný start s ženskými Age-group byl relativně komfortní, ale neplavalo se mi příliš dobře. Od svého posledního startu před čtrnácti dny jsem byl ve vodě minimálně a v neoprenu jsem neměl naplaváno nic, takže jsem se nemohl moc divit. Plavání určitě nebylo disciplínou, která by výrazně ovlivnila další vývoj závodu. Doplaval jsem ve svém nižším standardu v čase 38:55 minut, ale bez známek únavy, což bylo klíčové pro další vývoj závodu.

 

T1 – na fotbalovém hřišti bylo mírně podmáčené a pro mě osobně trošku těžší, nicméně díky supportu to nebylo nic extra složitého. Čas 7:02 minuty je z mého pohledu asi odpovídající situaci v depu a mému handicapu.

 

Devadesátikilometrová cyklistická část s 850 nastoupanými metry byla výrazně zvlněná a rozdělená do dvou okruhů, z nichž každý okruh končil výjezdem na „Muur de Geraardsbergen“ po dlažebních kostkách s maximálním sklonem 20 %. V tréninku jsem si toto stoupání opakovaně vyzkoušel a bylo opravdu náročné. Proto jsem tuto skutečnost musel zohlednit i v cyklistickém tempu, abych byl po devadesáti kilometrech schopen na „Muur“ ještě naposledy vyjet. První okruh jsem rozjel opatrně a stoupání na trati jsem nejezdil záměrně na maximum, přesto jsem držel průměrnou rychlost okolo 28 km/h. Trať byla poměrně technická, jelo se po množství malých silniček, typických pro Flandry, a pochopitelně nechyběly ani belgické panelky a dlažební kostky. Kilometry rychle naskakovaly, závod jsem si užíval, ale maximální koncentraci jsem směřoval k prvnímu výjezdu na „Muur“. Během prvních metrů stoupání jsem šetřil síly, protože i když je jen 1000 metrů dlouhé, jeho náročnost je vskutku brutální. Sklon se postupně zvyšuje z průměrných 12 % na finálních 20 % a dlažební kostky jsou kořením tohoto sadomasochistického zážitku. Divácká kulisa v průběhu stoupání byla fantastická a poslední metry byly velmi emotivní. Následoval druhý rozhoupaný okruh po úzkých silničkách, panelkách i kostkách s nepříjemným větrem, který se točil tak jako samotná trať, jen mi nikdy nefoukalo do zad. Uteklo to rychle a byl přede mnou závěrečný výjezd na „Muur“. Podruhé jsem to čekal podstatně horší, ale nebylo tomu tak. Síly jsem si rozvrhnul dokonale a poslední zbytky „paliva“ jsem spálil na posledních metrech, po kterých následoval několikakilometrový sjezd do cíle. Časomíra se zastavila na hodnotě 3:37:47 hodiny, což považuji za slušný výsledek vzhledem k náročnosti trati.

 

T2 – bylo rychlé a komfortní na asfaltovém povrchu. Výsledných čas 5:06 minuty je odpovídající průběhu posledních čtyř hodin.

 

Běh na 21.1 km rozdělený do tří okruhů + nájezd na závodní okruh znamenal několik strmých výjezdů s celkovými téměř 300 nastoupanými metry. Během běhu jsem čtyřikrát vystoupal na historické náměstí v Geraardsbergenu, než jsem si mohl užít opojný pocit z dokončení. Trať byla velmi technická s množstvím obratů, strmých výjezdů a následných sjezdů. Po domluvě s organizačním týmem mi byla trať mírně upravena, abych nemusel absolvovat pasáže mimo zpevněný povrch a riskovat poškození běžecké formule. O mou bezpečnost se starala eskorta dvou cyklistů a policie, kteří regulovali provoz, což ještě umocnilo můj zážitek ze závodu. Stejně jako cyklistika, tak i běh mi utekl strašně rychle a po 1:24:09 hodinách jsem si užíval průjezd cílovou bránou. Dosaženého běžeckého času si hodně cením, protože trať byla velmi těžká, a navzdory náročné cyklistice jsem ze sebe ještě dokázal vymačkat poslední zbytky sil na běh.

 

Challenge Geraardsbergen jsem dokončil v celkovém čase 5:53:01 hodiny jako historicky první paratriatlonista a euforie v cíli byla nepopsatelná. Musím poděkovat celému organizačnímu týmu, a hlavně Timovi Vidtsovi, za to, že mi umožnili startovat, zajistili optimální závodní podmínky a naslouchali mým potřebám. Věřím, že má účast přispěje k tomu, aby se i další paratriatlonisté v příštím roce objevili na startu Challenge Geraardsbergen.

zpět

Fotogalerie

Challenge Geraardsbergen/tri