V neděli 22. 9. 2019 jsem absolvovat 11TRI Belgrade, mezinárodní triatlon na poloviční distanci v srbském hlavním městě. V loňském roce jsem si na této akci vylepšil své osobní maximum a letos jsem chtěl zcela pochopitelně znovu zaútočit na osobní i český rekord. 11Tri Belgrade mi nevyšel podle představ, ale na straně druhé jsem rád, že jsem ve zdraví závod dokončil, protože to byl den plný extrémů. Startovalo se při 7 stupních celsia, oficiální support nedorazil na swim exit a nechal mě po plavání ve vodě bez pomoci. Cyklistika byla rychlá, ale později větrná, přesto jsem zajel skvělý čas. Na běhu jsem se střetl s běžcem. Spadl jsem na zem, vypadl z formule a narazil si kyčel. Osobní rekord jsem sice vylepšit nedokázal, ale přežil jsem, a dokončil v čase 4:58:49 hodiny!

Bělehrad je pro mě srdeční záležitostí, je to město plné kontrastů a pulzující energie. Během své cyklistické kariéry jsem zde několikrát zvítězil v závodech evropského poháru a v loňském roce jsem si tady zajel i své osobní maximum v polovičním ironmanu, které má hodnotu 4:47:00 hodiny. Vzhledem ke znalosti závodní destinace jsem si dovolil přijet jen dva dny před startem. Na místě jsem si akorát prohlédl klíčové pasáže trati a seznámil se se změnami oproti předchozímu ročníku.

Noční a ranní teplota 7 stupňů celsia byla z mého pohledu docela extrémní a doposud jsem se ve své triatlonové kariéře při startu nesetkal s takhle nízkou teplotou. Rukavice jsem odložil skutečně až v momentě, kdy jsem lezl do vody. Už během předzávodních příprav jsem cítil, že letošní organizace není tak kvalitní, jako tomu bylo v loňském roce. Oficiální support, který mi měl pomoci během plavecké části nedorazil na smluvené místo a do vody jsem se musel dostat sám. Tento problém se po startu řešil a na swim exit měl oficiální support již být připraven. Hromadný start byl opět velmi kontaktní. Několik ran a kopanců z plaveckých záběru jsem dostal, několik rozdal. Triatlon je zkrátka tvrdý sport a při startu handicap rozhodně nehraje žádnou roli. Na poslední chvíli se měnila i podoba plavecké části, resp. směr plavání, který byl opačný než loni, a ne všichni to pravděpodobně věděli. Po velmi kontaktním úvodu jsem měl již dostatek prostoru a relativně v klidu jsem každým záběrem odkrajoval z celkové plavecké vzdálenosti 1.9 km. Teplota vzduchu byla nadále velmi nízká, ale voda měla příjemných 21 stupňů a plavání tedy bylo komfortní. Při doplavání jsou u výlezu z vody vždy organizátoři, kteří závodníkům pomáhají z vody, přidrží apod. Nyní v cíli nebyl nikdo, ani můj domluvený support, ani kdokoli další. V tuto chvíli jsem byl silně rozladěný a moje mamka mi podávala vozík, které pomáhala dobrovolnice Vera. Z vody mi nakonec pomohl Zorro, český triatlonista a kamarád, který doplaval chvilku po mě a uviděl mě, jak rozhazuji rukama. Plaveckou část jsem dokončil v čase 41:29 minuty, což vzhledem k dramatickému závěru rozhodně objektivně hodnotit nemohu.

Přechodová zóna T1 byla dlouhá zhruba 300 metrů, což se vždy výrazným způsobem podepíše na celkový čas. Můj celkový čas činil 4:58 minuty, za což velmi děkuji dobrovolnici Veře, která mi pomohla od swim exitu až ke kolu, v běhu a na boso. Dosažený čas v T1 považuji za své současné maximum na poloviční distanci.

Během cyklistiky na rovinaté 90 kilometrů dlouhé trati, rozdělené do 4 okruhů s převýšením 200 metrů jsem nechal skutečně vše! Časově i kilometrově se cyklistika podílí na celkovém čase největší měrou. Trať 11TRI Belgrade bezesporu patří k těm rychlým, ale přesto jsou podmínky pokaždé jiné. Nyní to určitě nebylo zadarmo. Nízká teplota se postupně začala zvedat až okolo deváté hodiny ranní, a to už byli sportovci dvě hodiny na trati. Po svlečení neoprenu, usednutí na handbike a absolvování prvních dvaceti kilometrů mi byla velká zima, cítil jsem, jak mokrá kombinéza studí a svaly bolí. Přesto jsem na rovné trati „kosil“ jednoho cyklistu za druhým a udržoval velmi vysoký rychlostní průměr. Mým cílem bylo totiž zvládnout cyklistiku pod 2:35 hodiny, což jsem během poloviny závodu splňoval. V druhé polovině postupně začínal foukat vítr, který mé snažení podstatně ztěžoval a rychlostní průměr pomalu klesal. Cyklistiku jsem dokončil ve velmi rychlém čase 2:42:51 hodiny. Vysněného cíle jsem však nedosáhl, nicméně s předvedeným výkonem jsem spokojený, bylo to dnes hodně těžké.

Přechodová zóna T2 a dosažený čas 4:18 minutu rovněž patří k mým nejrychlejším.

Běžecká trať zaznamenala oproti předchozímu ročníku výraznou změnu. Při nastudování mapy vše nasvědčovalo změně k lepšímu a možnosti zrychlení se i v této disciplíně, ale realita byla opět trošku jiná. Na nové části trati místy chyběl asfalt, který byl den před startem vyřešen kamenitou navážkou, dále na mě čekaly vysoké sjezdy z obrubníků, prudké obraty a retardéry také mnoho nepřidaly. Všechny nedostatky jsem vnímal před samotným startem, ale do závodu jsem vstupoval s čistou hlavou a maximální koncentrací na vlastní výkon. Přechod z cyklistiky na běh mi nedělal sebemenší potíž a od prvních metrů jsem zvládal jet naplno. V polovině prvního okruhu mi cestu zkřížil běžec, který z nepochopitelného důvodu výrazně změnil svůj směr a vběhl mi pod kola. Spadl jsem na zem, vypadl z formule a narazil si kyčel. Konečná? Díky okamžité pomoci ostatní závodníků a diváku jsem ani nestihl vnímat následky pádu a ihned mi šest zúčastnění pomáhalo dostat se zpět na kola a do formule. Závodní pozice na formuli připomíná něco mezi sedem a klekem, přelézt na ni z vozíku je jedna věc, ale na řešit to improvizovaně na trati bez vozíku a nulovou zkušeností všech zapojených byl trošku oříšek. Lidé mě drželi ve vzduchu, formule mi visela na nohách a nějakým způsobem se všichni snažili mě do formule dostat. Podařilo se. Teprve s odstupem několika kilometrů mi teprve začínalo docházet co se stalo, cítil jsem naraženou kyčel a začínala se projevovat únava. Mé tempo klesalo, ale dokončil jsem. Výsledný čas běhu 1:23:10 hodiny určitě nepatří k nejrychlejším, ba naopak, ale i přes dramatický vývoj celého dne jsem dokončil. Celkový čas rozhodně nebyl propadákem a 4:58:49 hodiny patří mezi mých pět nejrychlejší závodů na poloviční distanci.