Po vydařeném, ale zároveň velmi náročném tréninkovém programu během ledna, jsem si po návratu ze soustředění naplánoval trošku volnější režim. V rámci aktivní regenerace jsem v termínu 24. – 27. 1. 2020 vyrazil na pár dní do italského lyžařského střediska Paganella, abych si navzdory podprůměrnému průběhu české zimy, užil trochu času na sněhu i mimo tréninkový program. Sněhové podmínky jsou v Itálii perfektní a slibná předpověď počasí slibovala dobrou lyžovačku.

              Lyžařské středisko Paganella je z našeho hlavního města vzdáleno okolo 700 km a defacto celá cesta vede po dálnici. Páteční provoz na této trase není v zimních měsících vysoký a celá cesta byla velmi pohodová a relativně rychlá. Z italského Trenta stačí vyjet několik serpentin a za chvíli dorazíte k nástupním místům lyžařského střediska Paganella Ski, kde s přibývající nadmořskou výškou začíná opravdová zima.

              S tímto střediskem jsem neměl předchozí osobní zkušenost, ale většina lyžařských středisek je v dnešní době na vozíčkáře připravená a nechybí ani kvalitní zázemí, přesto nepříjemným zjištěním byla skutečnost, že při vyjetí kabinkovou lanovkou do nejvyššího bodu tomu tak na Paganelle není a musel jsem trošku improvizovat. Zázemí jsme si vytvořili v cílové stanici lanovky, což bylo relativně komfortní řešení, ale nebyla zde např. možnost ohřát se nebo využít toalety.

              Slibná předpověď počasí při odjezdu se změnila a první dny jsme slunce prakticky neviděli, ale perfektně připravené svahy a relativně dobrá viditelnost nám plány nepřekazily. Pohodové červené sjezdovky a skvělé výhledy zařadily Paganellu mezi jednu z mých oblíbených lyžařských destinacích. Každý ze tří lyžařských dnů byl rozdílný s ohledem na sněhové podmínky a každý den jsme jezdili na něčem trošku jiném, což nám vyhovovalo a rozvíjelo náš lyžařský um. Říká se, to nejlepší na konec. A tak tomu skutečně bylo. Ranní teplota – 10 stupňů a azurová obloha, co víc si přát. Před večerním návratem do České republiky jsme prolyžovali celý den, což nebylo možná optimální, ale nemohli jsme jinak. Relativně dlouhou dobu koketuji s myšlenkou vyzkoušet závody ve sjezdu, což by se v mé úspěšné sportovní kariéře určitě vyjímalo. Na Paganelle jsem měl možnost si v rámci tréninku italských lyžařů projet obří slalom a musím se přiznat, že jízda v bránách mě hodně bavila. Sjezd sice není v současné době aktuálním cílem, ale tyto tři dny můj sjezdařský apetit zase trošku nastartovaly.