V sobotu 23. 5. 2020 jsem absolvoval Sprint Triatlon LABE ARÉNA by Hamrman  (0.75 km plavání – 20 km cyklistika – 5 km běh), který byl nejen pro mě, ale také pro většinu startovního pole prvním letošním triatlonem. S postupně se uvolňujícími omezeními spojenými se šířením koronaviru se začíná zaplňovat závodní kalendář alespoň tuzemskými akcemi. Počasí nám sice nepřálo, ale krátce před startem se trošku vyčasilo, a hlavně se zase naplno závodilo! Předvedl jsem kvalitní výkon, když jsem závod dokončil v čase 1:14:27.42 hodiny a v konkurenci nehandicapovaných sportovců jsem se umístil na 31. místě z osmdesátky startujících.

O konání závodu se rozhodlo teprve 14 dní před akcí a vzhledem k současným nařízením byl Sprint Triatlon LABE ARÉNA určen pouze pro 80 startujících. O start na „votvíráku“ sezóny byl velký zájem. Velké poděkování patří hlavnímu organizátorovi Honzovi Kubešovi, který dokonale využil veslařského areálu Labe Arena v Račicích a uspořádal tuto akci, na kterou budou v průběhu dalších týdnů navazovat další.

Během května bylo poměrně stabilní počasí, ale jak to tak bývá, před očekávaným startem mnohdy přichází nějaký zlom a ani tentokrát nebylo tomu jinak. Slunečné dny vystřídalo mírné ochlazení a poměrně silné srážky na území celé České republiky. Když jsem ráno dorazil do Labe Arény vydatně pršelo, ale vlastně mi to nijak zvlášť nevadilo a na závod jsem se tak jako tak těšil.

Krátce před startem plavecké části se počasí trošku umoudřilo a přestalo pršet. Ale v okamžiku, kdy jste v neoprenu, je vám to vlastně už jedno, protože je jen otázka času, než se namočíte. Plavecká část byla velmi jednoduchá na orientaci, protože se plavalo přímo z bodu A do bodu B. Nebylo tudíž ani nutné nějak extra cílit, protože v blízkosti levého břehu jste se opravdu „ztratit“ nemohli. A kdyby přeci jen náhodou, tak by vás na to trénující kajakáři pádlem jistě rádi upozornili. Trošku náročnější byl samotný vstup do vody, který byl velmi strmý a kamenitý. Naštěstí nebyla nouze o ochotné ruce a čtveřice závodníků mi do vody pomohla. Předstartovní nervozita a teplota vody se u mnohých postarala o mírnější třes a po zaznění trubky bylo odstartováno. Osmdesátka startující není žádné maso a celá plavecká část byla z mého pohledu velmi komfortní. Doplaval jsem v čase 16:17 minuty, což i s výlezem z vody považuji za slušný začátek.

T1 – přechod mezi plaváním a kolem za 3:50 minuty extra zvlášť rozebírat nebudu. Ve sprintu se pochopitelně snažíte čas stlačit na minimum, ale přeci jen o tolik dnes nešlo. Jistě by se depo dalo trošku zrychlit, ale také mu nepředcházela žádná příprava a pohyboval jsem se tak trošku automatizovaně.

Na rovinatou cyklistickou část jsem se hodně těšil. Trať byla rozdělena do 4 okruhů okolo kanálu, asfalt až na několik míst perfektní a momentální forma vysoká. Ve sprintu mi přechod mezi plaváním a kolem dělá trošku problémy a v úvodních kilometrech s necítím nejlíp, protože se jede od startu až do cíle na plný plyn. Tak jak jsem předpokládal, tak v prvním kole jsem se necítil, ale v dalších kolech jsem se již cítil dobře a tempo postupně stupňoval. Během cyklistiky mě dojeli celkem čtyři závodníci, ale dobrou patnáctku jsem dokázal předstihnout. Dosažený 36:51.33 minuty pro mě zprvu představoval mírné zklamání, ale když jsem se později dozvěděl, že jsem za nejrychlejším cyklistou zaostal o necelé tři minuty, měl jsem radost. Podmínky vzhledem k mokru a mírnému větru nebyly zdaleka optimální a cyklistické časy nebyly zvlášť rychlé.

T2 – přechod mezi cyklistikou a během za 1:44 minuty považuji za výkon hodný světového poháru v paratriathlonu, kde jsem zřídkakdy dostal pod tuto hodnotu.

Běžecká část vedla z části po cyklistickém okruhu a poté opouštěla areál Labe Arény a běželo se po šotolinových a lesních cestách. V mém případě to pochopitelně nebylo možné, protože jízda na běžecké formuli vyžaduje asfaltový nebo alespoň zpevněný povrch. Ke čtyřem cyklistickým okruhům okolo kanálu jsem si tedy přidal ještě jeden běžecký. V tréninku cítím, že se v běhu výrazně výkonnostně zlepšuji, ale za mokra jsem svou aktuální výkonnost nedokázal prodat. Pogumované hnací obruče na diskových kolech, stejně jako pogumované rukavice zajišťují perfektní přilnavost za sucha, ale za mokra to klouže. Samozřejmě jsem již připraven i na mokro, kdy se guma na rukavicích zhrubšuje nebo se na ni používá ještě speciální krytí, ale i tak to rozhodně není optimum, kdy je záběr stoprocentní. Dosažený čas 16:08 minuty patří k mým nejlepším výkonům i navzdory tomu, že „má“ varianta běžecké trati měřila o 400 metrů více a klimatické podmínky nebyly ideální.

Celkový čas 1:14:27 hodiny není osobním rekordem o který jsem se chtěl na Sprint Triatlon LABE ARÉNA by Hamrman pokusit, ale jak jsem již zmiňoval, podmínky nebyly ideální a cyklistická i běžecká distance byly nepatrně delší. Z osmdesátky startujících jsem se umístil na 31. místě a s předvedeným výkonem jsem spokojený. Těším se Middle Distance LABE ARÉNA 6. 6. 2020, kde věřím, že již vše vyjde podle plánu a podaří se mi prodat svou současnou výkonnost.