Triatlonová sezóna se v Evropě pomalu rozbíhá a mým dalším startem byla Challenge St. Poelten (1.9 km plavání – 90 km cyklistika – 21.1 km běh). V Rakousku to rozhodně nebyla procházka růžovým sadem. Plavání ve dvou jezerech s přeběhem, kopcovitá cyklistika s 1000 nastoupanými metry, z části šotolinový a technický běh nepatřily mezi jednoduché tratě. Tentokrát mi ale vše vyšlo podle plánu! Challenge St. Poelten jsem dokončil v celkovém čase 5:32:12 hodiny.

Na místě závodu jsem byl tradičně několik dní předem a detailně se seznamoval s jednotlivými tratěmi závodu, protože jak jsem zmínil výše, jednoduché to nebylo a bylo potřeba všechny problematické pasáže znát. Bohužel počasí bylo značně proměnlivé, a tudíž i příprava byla trošku improvizovaná, ale udělal jsem maximum, co šlo! Před závodem jsem se navíc necítil úplně v pohodě a bojoval s únavou.

Brzký ranní start závodu v 6:30 hodin a budíček ve 3:30 by patrně spíše únavu prohloubily, ale asi jsem byl jen nervózní, protože ráno jsem se cítil svěží a namotivovaný na závod! Startoval jsem spolu s muži profesionály pronásledován ženami, což považuji za jedno z nejlepších řešení. Ve vodě není mnoho lidí najednou, a navíc plavou o dost rychleji. Voda je klidná a přehledná. V St. Poeltnu je plavecká trať specifická dvěma jezery, ve kterých se plave, a mezi kterými je zhruba 250 metrů dlouhý přeběh, což rozhodně není optimem pro handicapované sportovce. Další věc, kterou jsem musel řešit v souvislosti s COVID politikou bylo, že organizátoři mi nesměli poskytnout oficiální support, a tudíž jsem si musel zajistit své vlastní pomocníky. Tímto bych chtěl poděkovat dvěma legendám českého triatlonu, Zorrovi a Filipovi Ospalému, kteří mi během plavecké části pomohli.

Ve vodě jsem se od začátku cítil skvěle, po několika měsících jsem cítil v ruce vodu a efektivní záběr. Jistě je hodně co zlepšovat, ale trať v prvním jezeře jsem dokončil ještě před nejlepšími ženami, které startovaly za mnou, což bylo jaksi nad plán! Kluci mě profesionálně vyndali z vody na vozík a spěchalo se k druhému jezeru, kde mě zase „hodili“ do vody. Jediným zádrhelem bylo Zorrovo krasobruslařské číslo na dřevěném mostě, kdy uklouzl a pomalu k zemi stáhl i mě na vozíku, ale celý incident proběhl tak rychle, že to snad ani nelze považovat za zádrhel, tedy alespoň z mého pohledu.

Jsem znovu ve vodě a začínám plavat zhruba stejně dlouhou distanci jako v prvním jezeře. Zhruba polovinu trati zvládám plavat s pomalejšími profesionálkami, které mě mezitím dostihli. Plavání si užívám a konečně mám pocit, že po dlouhém výpadku s vodou nebojuji. Míjím poslední bóji a kluci už čekají po kolena ve vodě. Přesun na vozík a „poklus“ do T1. Plaveckou část včetně dvou vlezů, dvou výlezů a 250 metrů přeběhu za 41:25.30 minuty považuji za dobrý vsup do závodu.

T1 na fotbalovém hřišti není optimální vzhledem k podmáčené trávě a naučený postup a průběh již nedává prostor pro chyby. Jediným problémem bylo natahování neoprenových botiček na cyklistiku, protože natáhnout botičky na prochladlé a studené nohy vážně nešlo a stálo mě to možná dvě celé minuty, které mi pak v cíli chyběly!

90 km dlouhý cyklistický okruh byl nádherný a náročný. Ze St. Poeltenu se prvních 20 km jede po dálnici, a navíc se mírně klesá, takže průměrná rychlost okolo 40 km/h je realitou, která vás prostě strhne k dalším výkonům. Následuje několik kratších kopečků a už se blížíte k prvnímu výraznějšímu stoupání, kde jdete o 100 výškových metrů nahoru. Spíš než táhlý výjezd, to je prudší stojka, kdy řadím nejlehčí převod a zakazuji si zpomalit pod 10 km/h. Výkonnostní taktika mi skoro vychází a na vrcholu se otevře nádherný pohled na vinice podél Dunaje okořeněný rychlým a technickým sjezdem. Další zhruba 20 km je mírně zvlněných podél Dunaje. Chvílemi to jede skvěle, chvílemi je to kvůli náporům větru horší, ale užívám si to! Na 60. km se znovu začíná výrazně stoupat. Výjezd má okolo 5 km a postupně se utahuje až k nějakým 12% sklonu, kde volím stejnou výkonnostní taktiku, neklesnout pod 10 km/h, ale tady už to nejde. Relativně těžká část trati docela ubíhá a atmosféra fandících lidí ve vesnicích je skvělá. Znovu super rychlý sjezd a když mi garmin v jedné obci ukáže 86,2 km/h, začínám se i trochu bát. Další stoupání má okolo 2 km, je proměnlivé a hlavně poslední! Zbývají závěrečné kilometry zpět do St. Poeltnu. Těžkou cyklistiku jsem zvládl za 3:22:14 hodiny, čímž jsem překonal svůj původní odhad. Pohled na výsledný cyklistický čas mi dodal další dávku nové mentální energie!

T2 na stejném místě jako T1 a opět rutinní postup s výsledným časem 6:13 minuty za daných podmínek nenadchne, ale také neurazí.

Běh na 21.1 km byl rozdělen do dvou okruhů a byl poměrně technický. Trať zhruba ze třetiny vedla po šotolině, což pro běžeckou formuli rozhodně není optimem. Zatím jsem nezmokl, ale počasí během závodního dne bylo velmi proměnlivé a nárazy větru a déšť byly na pořadu dne. Ve vidině celkového času pod 5:30 hodiny jsem jel na krev a ani šotolinové pasáže nijak zvlášť nevnímal, tedy krom zvuků a nárazů mých karbonových disků na kamení, ale závod je závod a myšlenky na poškození materiálu jsem s úspěchem ignoroval. O první běžeckou krizovku se postaral průjezd centrem města, kdy mi to trošku ujelo na dlažbě a pravé zadní kolo šlo do vzduchu. Naštěstí jsem to nějak vybalancoval. Průběžné tempo je vysoké a já jdu do druhého okruhu. Silné nápory větru ignoruji a držím rozjetý průměr. Zbývá posledních 5 km a přichází silný déšť, který mě donutí zastavit a vyměnit suché rukavice za mokré. Naštěstí jsem měl na formuli prozíravě připravené druhé, protože na těch do sucha bych to nedojel! Tempo se sice zpomalilo, ale věřil jsem, že do celkových 5:30 hodin to dám. Nejspíš jsem ale někde udělal početní chybu. Běžeckou trať jsem dokončil za 1:10:50 hodiny.

Cílovou pásku jsem protnul za 5:32:12 hodiny, čímž mi o chvilku unikla zmiňovaná meta, ale o nic nešlo, protože s předvedeným výkonem, a hlavně dobře odjetou cyklistikou jsem maximálně spokojený. Podmínky nebyly optimální a Challenge St. Poelten byla především kvalitním tréninkem pro blížící se Mistrovství Evropy v middle distance.