Aktuality

První stránka  Předchozí stránka    Poslední stránka

2019-06-19

Olympijský běh/run

Ve středu 19. 6. 2019 jsem po boku několika dalších sportovců reprezentujících Český paralympijský tým absolvoval T-Mobile Olympijský běh v Praze ve Stromovce.

 

„Na T-Mobile Olympijském běhu oslavujeme radost z pohybu a sport jako takový. Akcí si totiž připomínáme mezinárodní Olympijský den, tedy založení Mezinárodního olympijského výboru. T-Mobile Olympijský běh je vůbec největší běžeckou událostí u nás. V jeden den, přesně v jeden čas vybíhá 75 tisíc běžců po celé České republice– ať už jako součást hlavních závodů, ve školních bězích nebo v rámci individuální výzvy v běžecké aplikaci.“ (www.olympijskybeh.cz)

 

Olympijského běhu v Praze ve Stromovce jsem účastnil již podruhé, avšak v letošním roce jsem z organizačních důvodů mohl absolvovat pouze pětikilometrový závod místo desítky. Hlavním důvodem byl vysoký počet účastníků spojený s rizikovým předjížděním pomalejších běžců během druhého okruhu. Start byl hromadný a jen v Praze startovalo nad 1500 běžců. Startoval jsem z první vlny. Během úvodních metrů jsem byl pohlcen prvními běžci, které jsem ovšem během několika set metrů předstihl a běh absolvoval stylem start-cíl. Samozřejmě srovnávat klasický běh s „během“ na běžecké formuli je trošku neobjektivní, nicméně dokončit v nejrychlejším čase je určitě dobrou vizitkou vrcholového sportu handicapovaných, o jehož zviditelnění se svou činností systematicky snažím.

Více informací o akci

Tagy:

2019-06-16

Challenge Geraardsbergen/tri

V neděli 16. 6. 2019 jsem absolvoval velmi náročnou Challenge Geraardsbergen (1.9 km plavání – 90 km cyklistika – 21.1 km běh), kterou jsem dokončil jako historicky první paratriatlonista. Během cyklistické části jsem absolvoval dva výstupy po dlažebních kostkách na kultovní „Muur de Geraardsbergen“ s maximálním sklonem 20 %, který je součástí belgické tradice a historie jarní cyklistické klasiky Okolo Flander.

 

Do Belgie jsem přijel o tři dny dříve, abych se seznámil s tratí, a hlavně abych potrénoval na kultovních „Muur“, což jsou relativně krátká stoupání v délce do 1000 metrů, ale zato s brutálním sklonem a dlažebními kostkami. Během přípravy na závod jsem absolvoval několik výjezdů na „Muur de Koppenberg“ a samozřejmě na kultovní „Muur de Geraardsbergen“, přes který vedla cyklistická část závodu. Krátce před závodem jsem pak s organizačním týmem řešil drobnou úpravu běžecké trati, abych se vyhnul nezpevněným úsekům trati vedoucím po trávě, šotolině atp.

 

V den „D“ se od rána honily mraky, které zakrývaly slunce, bylo dusno, foukalo a popravdě se mi moc nechtělo cokoli dělat. Předzávodní útlum bývá zpravidla obranou reakcí mého organismu na maximální koncentraci a končí startovním výstřelem. Stejně tak tomu bylo i nyní a od okamžiku kdy jsem byl ve vodě, cítil jsme se dobře. Hromadný start s ženskými Age-group byl relativně komfortní, ale neplavalo se mi příliš dobře. Od svého posledního startu před čtrnácti dny jsem byl ve vodě minimálně a v neoprenu jsem neměl naplaváno nic, takže jsem se nemohl moc divit. Plavání určitě nebylo disciplínou, která by výrazně ovlivnila další vývoj závodu. Doplaval jsem ve svém nižším standardu v čase 38:55 minut, ale bez známek únavy, což bylo klíčové pro další vývoj závodu.

 

T1 – na fotbalovém hřišti bylo mírně podmáčené a pro mě osobně trošku těžší, nicméně díky supportu to nebylo nic extra složitého. Čas 7:02 minuty je z mého pohledu asi odpovídající situaci v depu a mému handicapu.

 

Devadesátikilometrová cyklistická část s 850 nastoupanými metry byla výrazně zvlněná a rozdělená do dvou okruhů, z nichž každý okruh končil výjezdem na „Muur de Geraardsbergen“ po dlažebních kostkách s maximálním sklonem 20 %. V tréninku jsem si toto stoupání opakovaně vyzkoušel a bylo opravdu náročné. Proto jsem tuto skutečnost musel zohlednit i v cyklistickém tempu, abych byl po devadesáti kilometrech schopen na „Muur“ ještě naposledy vyjet. První okruh jsem rozjel opatrně a stoupání na trati jsem nejezdil záměrně na maximum, přesto jsem držel průměrnou rychlost okolo 28 km/h. Trať byla poměrně technická, jelo se po množství malých silniček, typických pro Flandry, a pochopitelně nechyběly ani belgické panelky a dlažební kostky. Kilometry rychle naskakovaly, závod jsem si užíval, ale maximální koncentraci jsem směřoval k prvnímu výjezdu na „Muur“. Během prvních metrů stoupání jsem šetřil síly, protože i když je jen 1000 metrů dlouhé, jeho náročnost je vskutku brutální. Sklon se postupně zvyšuje z průměrných 12 % na finálních 20 % a dlažební kostky jsou kořením tohoto sadomasochistického zážitku. Divácká kulisa v průběhu stoupání byla fantastická a poslední metry byly velmi emotivní. Následoval druhý rozhoupaný okruh po úzkých silničkách, panelkách i kostkách s nepříjemným větrem, který se točil tak jako samotná trať, jen mi nikdy nefoukalo do zad. Uteklo to rychle a byl přede mnou závěrečný výjezd na „Muur“. Podruhé jsem to čekal podstatně horší, ale nebylo tomu tak. Síly jsem si rozvrhnul dokonale a poslední zbytky „paliva“ jsem spálil na posledních metrech, po kterých následoval několikakilometrový sjezd do cíle. Časomíra se zastavila na hodnotě 3:37:47 hodiny, což považuji za slušný výsledek vzhledem k náročnosti trati.

 

T2 – bylo rychlé a komfortní na asfaltovém povrchu. Výsledných čas 5:06 minuty je odpovídající průběhu posledních čtyř hodin.

 

Běh na 21.1 km rozdělený do tří okruhů + nájezd na závodní okruh znamenal několik strmých výjezdů s celkovými téměř 300 nastoupanými metry. Během běhu jsem čtyřikrát vystoupal na historické náměstí v Geraardsbergenu, než jsem si mohl užít opojný pocit z dokončení. Trať byla velmi technická s množstvím obratů, strmých výjezdů a následných sjezdů. Po domluvě s organizačním týmem mi byla trať mírně upravena, abych nemusel absolvovat pasáže mimo zpevněný povrch a riskovat poškození běžecké formule. O mou bezpečnost se starala eskorta dvou cyklistů a policie, kteří regulovali provoz, což ještě umocnilo můj zážitek ze závodu. Stejně jako cyklistika, tak i běh mi utekl strašně rychle a po 1:24:09 hodinách jsem si užíval průjezd cílovou bránou. Dosaženého běžeckého času si hodně cením, protože trať byla velmi těžká, a navzdory náročné cyklistice jsem ze sebe ještě dokázal vymačkat poslední zbytky sil na běh.

 

Challenge Geraardsbergen jsem dokončil v celkovém čase 5:53:01 hodiny jako historicky první paratriatlonista a euforie v cíli byla nepopsatelná. Musím poděkovat celému organizačnímu týmu, a hlavně Timovi Vidtsovi, za to, že mi umožnili startovat, zajistili optimální závodní podmínky a naslouchali mým potřebám. Věřím, že má účast přispěje k tomu, aby se i další paratriatlonisté v příštím roce objevili na startu Challenge Geraardsbergen.

Více informací o akci

Tagy: Triathlon 

2019-06-03

ZŠ Petrovice/beseda

V pondělí 3. 6. 2019 jsem byl pozván na Základní školu do Petrovic do Sedlčan. Během tří přednáškových bloků jsem zvládl obsáhnout kapacitu celé školy. Žáci byli rozděleni podle jednotlivých ročníků tak, aby si publikum bylo věkově co nejblíže. Vycházel jsem z vlastního a mnohokrát ověřeného konceptu přednášek, který lze použít pro žáky mladší, starší a například i středoškoláky. Nosnou linií konceptu je moje životní cesta a zmínění všech zásadních momentů včetně úrazu a základů problematiky poranění míchy. Mezi diskutovaná související témata zpravidla zahrnuji i bezpečnost a zdravý životní styl. Přestože realizovat tři po sobě jdoucí přednášky je pro mě docela náročné, považuji to za nejefektivnější způsob, jakým lze obsáhnout relativně široké publikum s přihlédnutím k věkovým odlišnostem.

Více informací o akci

Tagy: Lektor/Motivace/Informace 

2019-06-01

CZECHMAN/tri

Po téměř čtyřtýdenní závodní pauze jsem se po bronzovém mistrovství světa postavil znovu na start a v sobotu 1. 6. 2019 jsem absolvoval kultovního Czechmana, dlouhý triatlon na poloviční distanci (1.9 km plavání – 90 km cyklistiky – 21.1 km běhu). Systematická příprava opět přinesla ovoce a závod jsem dokončil v rychlém čase 4:52:52 hodiny.

 

Po zdravotním výpadku před a během mistrovství světa jsem se po návratu do české republiky zaměřil především na rozvoj rychlosti v cyklistice a běhu. Plavání bylo trošku upozaděno a přiznám se, že když jsem se ráno před startem viděl bójemi vytyčenou trať na 1.9 km, tak se mi to zdálo sakra dlouhé. V dlouhém triatlonu se postupně upouští od hromadných startů, ale na Czechmanu byl start hromadný. Více než 700 startující se tedy v jediném momentu rozběhlo do vody a všichni do toho šli po hlavě. Dlouho jsem takovou masáž nezažil a defacto celé plavání bylo hodně kontaktní s čímž jsem trošku bojoval. Byl to zkrátka nezvyk, na který jsem nebyl připravený. Většinou plavu optimální cestou, cílení mi nedělá problém a jen málokdy si zbytečně zaplavu. Na Czechmanovi jsem „bloudil“ a nechal se unášet davem, který evidentně také bloudil a nejeden závodník měl naplaváno okolo 2.1 – 2.2 km, což už považuji za velkou odchylku. Můj výsledný čas plavecké části činil i s výlezem z vody 40:26 minut, což je pro mě spíše podprůměrný výsledek. Na straně druhé, pokud bylo plavání delší, tak výkon není špatný. Každopádně jsem z vody vylézal relativně svěží, což je před 90 km dlouhou cyklistikou rozhodující faktor.

 

T1 – depo bylo na kompletně zatravněném povrchu, tedy pro handicapovaného sportovce ne úplně ideální, na což mysleli organizátoři a zajistili mi perfektní support dvou handlerů, kteří mě celým depem pronesli až na start cyklistické části, kde jsem měl své individuální depo. Odhaduji, že celé depo mohlo mít minimálně 400 metrů a za obdivuhodný výkon považuji to, že mě handleři za celou dobu nesli v běhu.

 

Své individuální depo jsem měl až po průběhu časomírou, takže další časy lze jen odhadovat podle vlastního měření, nicméně samotný transfer v depu mi zabral okolo 4 minut, po kterých jsem vyrazil na 90 km dlouhou cyklistiku. Trať byla rozdělena do úvodního kola na 8 km a poté dvou identických okruhů v délce 41 km. Během úvodního okruhu jsme „kosil“ jednoho cyklistu za druhým a dále jsem bez problému udržoval rozjeté tempo. Zřídkakdy mě někdo dojel, což mě hnalo dál dopředu. Trať závodu je rychlá, nicméně úplná rovina to určitě není, a v celkovém součtu se nastoupá okolo 400 hm. Výjezdy ovšem nejsou nikterak náročné a dlouhé, ale s ujetými kilometry jsou zkrátka cítit víc a víc. Na šedesátém kilometru jsem poprvé ucítil, že dnes to nebude zadarmo. Ve výjezdech jsem na nehandicapované účastníky ztrácel a na rovinách a ve sjezdech jsem na ně útočil. Byla to pěkná cyklistika, která mě bavila, ale i bolela. Na osmdesátém jsme toho už měl dost a těšil na se poslední disciplínu. Stopnul jsem si čas 2:55 hodiny, což považuji za kvalitní výkon.

 

T2 – opět v improvizovaných podmínkách a v rychlém čase 3 minut.

 

V úvodu běhu na 21.1 km mám vždy pocit, že to snad vzdám, protože přechod z cyklistiky na běh prostě bolí. Běžecká trať zčásti po trávě, na což byli organizátoři opět skvěle připraveni a měli pro mě připravenou alternativu ve vyšším počtu kol na asfaltové části, kterou jsem sdílel spolu s běžci. První kolo, pocitově hrůza. Druhé kolo, hrůza. Ve třetím kole se už cítím líp. Čtvrté a páté kolo jsem již v tempu. Pochopitelně bojuji se stupňující se únavou a křečemi, ale snažím se nepolevit. V závěrečných kilometrech si již připouštím, že jsem za chvíli v cíli a „běžím“ ve svém osobním maximu. Je ovšem pravdou, že má alternativní trať je takřka ideální. Běh dokončuji v čase 1:05 hodiny, což je mým dosavadním i současným možným maximem. Na běhu se projevila absence i únava zbytkových trupových svalů, které napověděly k možné korekci sedu na běžecké formuli a optimalizaci sportovního vybavení.

 

Czechman je za námi a dosažený čas 4:52:52 hodiny je slibným zahájením triatlonové sezóny, ve který budu potřetí v řadě obhajovat titul mistra světa v 70.3 ironmanu. V absolutním pořadí nehandicapovaných sportovců jsme se umístil na 86. místě z 651 dokončivších. Velké poděkování patří organizátorů, jmenovitě Petrovi Keclíkovi a Tomáši Petrovi, kteří pružně a intuitivně reagovali na specifika účasti handicapovaného sportovce.

Více informací o akci

Tagy: Triathlon 

2019-05-28

Motivační workshop POHL CZ

V úterý 28. 5. 2019 jsem byl pozván na každoroční firemní konferenci mého několikaletého partnera, společnosti POHL CZ, a. s., abych promluvil o naši spolupráci a mé sportovní činnosti. Po vzájemné domluvě jsme zvolili koncept motivačního workshopu, který je vlastně založen na vyprávění mého životního příběhu, včetně všech vrcholů i pádů.

 

Akce se uskutečnila nedaleko sídla společnosti v Roztokách u Prahy v Academic hotelu & Congress centru. Mého workshopu se zúčastnilo nad sto posluchačů, což u tohoto typu akce považuji za dosavadní maximum. Neměl jsem sice tolik časového prostoru, který zpravidla mám k dispozici, ale věřím, že věnovaný čas jsem využil na maximum a můj vstup na konferenci byl přínosem pro všechny zúčastněné.

Více informací o akci

Tagy: Lektor/Motivace/Informace 

2019-05-24

Sportovní den Paralympijské výzvy Strakonice

V pátek 24. 5. 2019 jsem se jako již tradiční účastník a ambasador projektu Sportovních dní Paralympijské výzvy zúčastnil sportovního dne ve Strakonicích. Čekalo na nás nabité dopoledne okolo s téměř šedesátkou žáků, kteří byli rozděleni podle věku do dvou skupin. Jedna část vždy cvičila a věnovala se sportovním disciplínám a ta druhá se mnou absolvovala besedu, během které jsem představil svou sportovní činnost i životní cestu.

 

„Snad nejlepší počasí provázelo organizační tým Českého paralympijského výboru na Sportovním dni ve Strakonicích. Prosluněné dopoledne dovolilo prověřit žáky místní základní školy v disciplínách jako T-běh, hod medicinbalem, trojskok či hluboký předklon. Na sportujících dětech bylo jasně znát, že disciplíny Olympijského diplomu či Odznaku všestrannosti jim nejsou cizí – vždyť do Paralympijské výzvy se poprvé zapojily už během podzimu v roce 2017.“ (paralympic.cz)

 

„Přítomen byl i mistr světa v triatlonu Jan Tománek, který byl shodou okolností právě tím ambasadorem, který strakonickou školu jako výherce Sportovního dne před několika týdny vylosoval. Tománek se svojí prezentací sportu pro handicapované opět sklidil zasloužený úspěch. Nejvíce radosti mezi dětmi na besedě vzbudila možnost vyzkoušet si osobně, jaké to je závodit na běžecké „formuli“ úspěšného českého reprezentanta.“ (paralympic.cz)

Více informací o akci

Tagy: Lektor/Motivace/Informace 

2019-04-28

ITU Multisport World Championship Pontevedra 2019 - paraduathlon

V neděli 28. 4. 2019 jsem se postavil na start závodu mistrovství světa v paraduatlonu ITU Multisport World Championship Pontevedra 2019 a vezu BRONZ! Koncept multisportovního festivalu spojuje všechny neolympijské a neparalympijské disciplíny organizované mezinárodní triatlonovou unií ITU a v rámci festivalu pořádá vlastní mistrovství světa.

 

Krátce před odletem do Španělska jsem kvůli vysokým teplotám musel zastavit přípravu a vyhledat lékaře. Kontrolní odběry krve zjistily infekci v těle a místo ladění formy na první vrchol sezóny jsem ležel v posteli a s každou probdělou nocí očekával zlepšení stavu, které však přicházelo velmi pomalu.

 

Den před plánovaným odletem jsem byl schopen připravit, a do přepravních boxů zabalit, mé sportovní vybavení, ale že bych se cítil vyloženě dobře, to určitě ne. Ještě v den odletu jsem absolvoval kontrolní krevní testy, které potvrdily zlepšení stavu a možnost do Španělska odletět a pokusit se startovat alespoň v paraduatlonu a aquatlonu. Účast na favorizované long distance (3 km plavání – 112 km cyklistika – 30 km běh) jsem musel zrušit, protože by pro můj organismus představovala enormní zátěž a riziko.

 

Přiletěl jsme tři dny před prvním plánovaným startem v paraduathlonu (5 km běh – 20 km cyklistika – 2,5 km běh) a po týdnu jsem konečně mohl lehce trénovat. Spíše bych řekl, že jsem na tréninku v mírném zatížení vyzkoušel, jestli je tělo vůbec schopné závod absolvovat a pomalu jsem se rozjížděl. Zdravotně jsem již necítil žádná omezení, ale na silnici výkon nebyl určitě optimální.

 

S rozpaky jsem vstupoval do paraduatlonu, ve kterém jsem do Pontevedry přijel bojovat o titul světového šampiona. Kdybych měl svůj závod shrnout jednou větou, tak jsem byl schopen startovat, ale tělo mě nepustilo do maxima, což se výrazně promítlo i do dalšího průběhu závodu. Domácí Španěl Quintero rozjel závod ve vysokém tempu, čímž překvapil všechny přítomné a osobně jsem od něj takový výkon neočekával. Za svého největšího soupeře jsem považoval Němce Mullera, který stíhal vedoucího Quintera, kdežto já jsem ztrácel na čtvrtém místě za Herasem.

 

Věřil jsem tomu, že v profilově náročné cyklistice se dokážu dostat na průběžnou vedoucí pozici, ale chyběla mi síla. Prodělaná infekce mi vzala podstatně víc energie, než jsem čekal a popravdě jsem byl rád, že jsem dokázal předstihnout alespoň Herase, čímž jsem se dostal na pódium. Z bronzového duatlonu mám smíšené pocity, na jedné straně úspěch v podobě medaile určitě potěší, na straně druhé cítím trochu beznaděj a zklamání z vlastního výkonu ovlivněného zdravotním stavem. Každopádně jsem ale rád, že jsem do Španělska mohl odletět a závodu se zúčastnit.

Více informací o akci

Tagy: Triathlon 

2019-04-11

Motivační workshop Cowárna

Ve čtvrtek 11. 4. 2019 jsem přednášel o významu a vlivu motivace v běžném životě účastníkům týdenního kurzu finanční gramotnosti v příbramské Cowárně. Po několika posledních přednáškách pro vysoké školy to byla zase nová zkušenost a jsem za ni moc rád. Mít možnost otevřeně hovořit o významu motivace, a svým příběhem inspirovat okolí, je nádherný pocit smysluplnosti mé činnosti.

 

Vycházel jsem z mého mnohokrát osvědčeného modelu motivačního workshopů, kde svým posluchačům přibližuji svou činnost a vlastní pohled na význam motivace. Vycházím výhradně ze svých osobních zkušeností a snažím se reflektovat vlastní názory a postřehy získané z mých různorodých aktivit a života. V kontextu této problematiky jsem s posluchači poměrně detailně diskutoval o vlastním úrazu a jeho vlivu na můj život. Protože každý problém je tak velký, jak velký ho cítíme, dokázal jsem se odrazit a jít dál!

Více informací o akci

Tagy: Lektor/Motivace/Informace 

První stránka  Předchozí stránka    Poslední stránka