Během úterý jsem se přesunul do dějiště Světového poháru UCI, krásného přímořského městečka Castiglione della Pescaia, které leží v provincii Grosseto. Po neuskutečněném startu v závodě UCI C1 v italské Verolanuově jsem v Itálii zůstával a pouze se přesunul zhruba 400 km na jihovýchod k moři. Tři dny jsem byl v absolutním klidu a ramenní pletenec šetřil a dále "léčil" podle rad mého lékaře a fyzioterapeuta. Klid viditelně pomohl a bolest i rozsah pohybu se výrazně zlepšily. Bohužel na kole oproti volnému pohybu tuto lehkost necítím a rameno pořád bolí. Odjel jsem dva volné tréninky a situace každým dnem je sice lepší, ale zdaleka není optimální. Všichni závodníci najíždí trať a já jsem si ji jen volně objel, abych měl alespoň představu, kde bych měl jet závod. Místo toho nahřívám ztuhlé svaly (dokonce i hotelovým fénem), rehabilituji, plavu a konečně i klidně spím a nebudím se bolestí. V tuto chvíli jsem rozhodnutý, že zkusím startovat v zítřejší rovinaté časovce jednotlivců a uvidím, jak se situace vyvine a jakou skutečnou zátěž mé rameno snese.

Na programu Světového poháru UCI v italském Castiglione della Pescaia jsem měl startovat v časovce jednotlivců a poté v silničním závodě. Situace ohledně mého startu byla velmi nejistá, protože několik dní předem jsem měl závažné problémy s ramenním pletencem. Po neuskutečněném startu v závodě UCI C1 ve Verolanuově jsem se přesto přesunul do dějiště SP a doufal ve zlepšení zdravotního stavu. Každým dnem jsem se cítil lépe a věřil jsem, že na start prvního závodu, kterým byla rovinatá časovka na 15 km, budu v pořádku. Dva dny před plánovaným startem jsem již seděl na kole a postupně zkoušel rameno zatěžovat. Bolestivost byla na relativně snesitelné úrovni a proto jsem se rozhodl startovat. Teprve když jsem se dostal do maximálního zatížení, zjistil jsem, co rameno snese. Nebyl jsem schopen akcelerovat a rovnoměrně zabírat. Časovku jsem protrpěl a výsledný výkon ani umístění nebudu hodnotit. Za dané situace nebylo možné předvést výkon, který by reflektoval mou současnou výkonnost a proto ani nemělo smysl uvažovat o startu v silničním závodě. Přípravě jsem věnoval maximum a mrzí mě, že jsem nemohl SP absolvovat plné síle. V tuto chvíli jsem již v České republice a během tohoto týdne se podrobím sérii vyšetření, která určí skutečný rozsah mého poranění. Doufám, že má absence nebude mít dlouhého trvání a během krátké doby budu moci opět naplno trénovat.  

Kvůli zdravotním problémům s ramenním pletencem jsem musel zrušit starty na EP a SP v Itálii. Ihned po mém návratu do ČR jsem absolvoval sérii vyšetření u mého fyzioterapeuta Mgr. Martina Šťastného a PaeDr. Pavla Švejcara. V kontaktu jsem i se svým neurologem, se kterým konzultuji svůj stav a podpůrnou medikaci. Na základě vyšetření mi byla diagnostikována paréza nervu plexus brachialis a zejména pak jeho větve nervus axillaris, který probíhá v podpažní jámě a obtáčí se kolem chirurgického krčku pažní kosti. Vstupuje do m. deltoideus, který inervuje a vysílá větev i pro m. teres minor. Ke vzniku tohoto stavu pravděpodobně došlo blokádou v úrovni IV. žebra, které jsem měl v loňském roce zlomené, vysokou fyzickou námahou a následných prochladnutí během deštivých tréninků. V tuto chvíli mám omezenou funkci a svalovou sílu některých svalů ramenního pletence. Předpokládaná doba rekonvalescence je 2 – 4 týdny. Rehabilitačním a kondičním cvičením se snažím udržovat ve formě a věřím, že brzy budu moci naplno trénovat a bez omezení závodit na nejvyšší úrovni.

Se zpožděním byly přidány fotogalerie ze závodů UCI C1 v italské Verolanuově a Světového poháru UCI v Castiglione. Obě akce bohužel negativně ovlivnil zdravotní problém s jehož následky se stále potýkám a momentálně jsem v tréninkové i závodní neschopnosti.