Ihned po návratu z cyklistického soustředění na Mallorce jsem absolvoval náročný závodní víkend a dařilo se mi. Pochopitelně jsem cítil dozvuky náročného soustředění a zejména v maximálním zatížení ruce nechtěly šlapat, ale bojoval jsem. V úvodním závodě Českého poháru handbike v Pardubicích jsem v kategorii H3 po dramatickém spurtu triumfoval. V neděli jsem pak v rámci Povltavského časovkářského poháru DA-BA absolvoval se zdravými cyklisty kopcovitou časovku jednotlivců.

V sobotu 18. 4. 2015 v Pardubicích odstartoval další ročník Českého poháru handbike. Na startu nechyběli favorité jednotlivých kategorií, avšak česká špička nebyla zcela kompletní. V závodě se představila dvacítka handbikerů z Čech a Slovenska. Po startovní výstřelu se během úvodních kilometrů zformovala vedoucí skupina ve složení Šulc (H4), Mošnička (H3) a Tománek (H3). Krátce po startu jsem se dostal do čela a udával tempo. Nechal jsem se vystřídal a již bylo téměř jasno, že vpředu pojedeme ve třech. Kluci mě hned vystřídali a rozjeli vysoké tempo. V zatáčce jsem ztratil několik metrů a dalo mi hodně zabrat, abych se docvakl zpět. Poprvé jsem ucítil, že po soustředění na Mallorce ještě nejsem na závody optimálně naladěný a musím si dávat pozor, abych místo ve vedoucí skupině neztratil. Dále jsme pokračovali ve třech a střídali jsme se na špici. Do cíle chyběly poslední tři kilometry a blížila se úzká obrátka o 180°. Do obrátky jsem najížděl na třetím místě, což zpetně hodnotím jako velkou chybu. Otočit handbike na dvoupruhé silnici není žádná radost. Tomáš Mošnička přede mnou přibrzdil více, než jsem čekal. Můj obrat nebyl plynulý, zatáčka mě vynesla mimo silnici do šotoliny a na těžký převod na nezpevněném povrchu jsem nemohl optimálně akcelerovat. Kluci mi poodjeli. Chvíli se otáčeli a vypadalo to, že i zvolnili, ale nakonec jeli. Ztratil jsem okolo třiceti metrů, které se v závěru závodu, kdy se jede naplno, těžko dohánějí. Míra Šulc stupňoval tempo a Tomáš Mošnička začal mírně ztrácet. Po vysilujícím nástupu jsem se dotáhl na Mošničku a chtěl jsem postupovat dál a stáhnout i ujížděnícího Šulce. Znovu jsem nastoupil, ale už to nešlo. Chvilku jsem si odpočinul za Mošničkou a blížil už se blíži cílový spurt na dlážděné třídě Míru. Domluvili jsme se, že pojedeme vedle sebe a nebudeme taktizovat. Vyhraje ten, kdo bude mít více sil. Naše domluva však nepočítala s tím, že budeme dojíždět koloběžkáře, kteří na půlmaratónské trati startovali také. Byl jsem v patové situaci. Vedl jsem, ale neměl jsem kudy jet a nechtěl jsem křížit Tomáše. Napravo se uvolnila mezera a napříč koloběžkami jsem v rychlosti okolo 45 km/h projel na druhý kraj. Koloběžky začali odbočovat do druhého kola, zatím co já spurtoval rovně do cíle. O jednu koloběžku jsem štrejchl zadním kolem a se štěstím se vrátil zpět do původní dráhy. Bohužel půl metru za Tomáše. Vjíždíme historickou bránou na Perštýnské náměstí a do cíle zbývá jen několik desítek metrů. Na dlažbě nevidím, všechno je rozmazané. Vedle mě žlutá šmouha v dresu Dukly Praha a přede mnou cíl, který vnímám jako světlo na konci tunelu. Silou vůle stahuji minimální rozestup a získávám několik centimetrů k dobru. Cíl! Vyhrál jsem dramatický spurt a s časem 00:37:18 hodiny vítězím v kategorii H3. V absolutním pořadí bez rozdílu kategorií jsem dokončil na 2. místě za Mírou Šulcem. Pardubický půlmaratón považuji za pěkný vstup do sezóny na české půdě.

V neděli 19. 4. 2015 můj závodní program pokračoval v Prosenické Lhotě u Sedlčan. V rámci Povltavského časovkářského poháru DA-BA jsem spolu se zdravými cyklisty absolvoval 14 km dlouhou kopcovitou časovku jednotlivců. Únava po soustředění a také po závodě ČPH v Pardubicích se trošku vystupňovala, ale na „tréninkový“ závod jsem se těšil, i když jsem věděl, že v kopcích to bude hodně bolet. Nespletl jsem se. V 11:04 jsem odstartoval svůj závod s chronometrem a myslím si, že jsem na silnici nechal vše. V kopcích jsem se občas trápil a řadil i ty převody, které běžně nepoužívám, ale nevzdával jsem se. V kategorii handbike jsem jako jediný účastník zvítězil, ale nejvíce mě zajímala konfrontace se „zdravými“ cyklisty. Nevedl jsem si špatně. S časem 00:31:10 hodiny jsem předstihnul několik jezdců, což mě potěšilo. Nýní mě čeká několik dní kompenzačního tréninku, ladění formy a odjezd na závody EP do Itálie.

Byla přidána fotogalerie z úvodního závodu Českého poháru handbike v Pardubicích, ve kterém jsem v dramatickém spurtu v kategorii H3 zvítězil.