V sobotu 27. 7. 2019 jsem již potřetí v řadě absolvoval Challenge Prague (1.9 km plavání – 90 km cyklistika – 21.1 km běh), největší a nejznámější triatlonový závod v České republice. V letošním roce jsem svůj start bral především jako kvalitní trénink. Závod jsem jel z plného tréninku, což se patrně projevilo na mém slabším výkonu v cyklistice. Letošní ročník byl hodně těžký a celkové časy i vzhledem k novému cyklistickému okruhy byly delší. Challenge Prague jsem dokončil v celkovém čase 5:30:50 hod.

Vltava v centru Prahy je i přes tropický průběh léta stále relativně studená a teplota vody byla v ranních hodinách před startem okolo 16,5 stupně. V letošním roce byla již kategorie handicapovaných sportovců relativně nabitá, nicméně pořadí nelze objektivně srovnávat vzhledem k různorodosti jednotlivých handicapu. Na vozíku jsem byl jediným startujícím sportovcem. Handicapovaní sportovci startovali s úderem dvanácté hodiny spolu s profesionály. Takový start mám osobně nejraději, protože jsem ušetřen hromadného startu se závodníky v jednotlivých age-group, kdy se startuje v celkově vyšším počtu lidí. Krátce po startu jsem však ucítil absenci masy lidí, která rozráží vody, když Vltava měla nezvykle silný proud. Plaval jsem po boku slepého Ondry Zmeškala, který obvykle udrží přímý směr a jen občas ho musí jeho trasér korigovat. Nyní Ondra plaval jako had, takže jsme se velmi často střetávali a několikrát jsem na vlastní kůži ucítil sílu jeho kraulového kopu. Zhruba po první třetině délky se plavání uklidnilo a začali nás dohánět nejlepší plavci z dalších skupin. Celkově byla plavecká část velmi poklidná, ale nezvykle vysilující. Výsledný čas 39:11 minuty odpovídá mému současnému standardu.

T1 – přechodová zóna mezi plaváním a cyklistikou je na Challenge v Praze originálně řešena i umístěna. Závodníci po dokončení plavecké části končí na Střeleckém ostrově, ze kterého vybíhají na Most Legií, kde je cyklistické depo. V mém případě hraje support velkou roli, protože mi nejdříve pomáhá z vody na vozík, poté ještě po schodech nahoru na most. Dosažený čas 8:59 minuty odpovídá délce přechodové zóny a je i nepatrně rychlejší než v předchozích ročnících.

Devadesát kilometrů dlouhá cyklistická trať zaznamenala oproti předchozím ročníkům zásadní změny. Úvodních několik kilometrů po Strakonické z centra zůstaly stejné, ale poté závodníci točili a stoupali na Zadní Kopaninu, kde najížděli do dvou výrazně zvlněných okruhů. Již v úvodu kola jsem se necítil nejlíp, ale bojoval jsem. Cyklistika mi letos vůbec nechutnala. Mohla to být kombinace těžkých tréninků a počasí, ale něco bylo špatně. Trať byla poměrně technická, místy s nekvalitním povrchem a pouze jedním pruhem, což bylo velmi náročné na koncentraci. Hlava i tělo stávkovali, bojovnost se úplně vytratila a bojoval jsem i s nevolností. Cyklistiku jsem prostě nějak splnil. Čas 3:20:24 hodiny nepovažuji vyloženě za propadák, nicméně svou ambici jsem také nenaplnil.

T2 – v přechodu mezi kolem a během jsem rozhodně nespěchal a čas jsem se snažil využít především k občerstvení. Poslední kilometry cyklistiky jsem už dojížděl na sucho a nepamatuji se, kdy naposledy jsem během cyklistiky vypil tolik tekutin. Čas 5:39 minuty přechodu byl vzhledem k mému celkovému stavu pozitivním překvapením.

Při začátku jednadvacet kilometrů dlouhého běhu byla představa dokončení závodu sci-fi, což není vzhledem k únavě zcela výjimečný stav.  Ze zvyku a setrvačnosti jsem pokračoval, mé tělo se konečně začalo ochlazovat a snad poprvé od výlezu z vody jsem se začal cítit dobře. První okruh z celkových tří jsem prolétl ve výborném čase a závod mě znovu začal bavit. I přes vysoký příjem tekutin jsem na Challenge Prague bojoval s dehydratací a v průběhu běhu jsem dokonce musel třikrát zastavit na občerstvovačce, abych se napil, což dokonce vyrovnalo počet zastavení při mém prvním triatlonu. Z rozjetého tempa jsem v průběhu běhu musel sice trošku ubrat, ale o více než pět minut jsem překonal svůj osobní rekord běžeckého maxima na trati Challenge Prague z roku 2017, což byla jeden z mála příjemných momentů dne. Běh jsem dokončil za 1:16:41 hodiny.

Challenge Prague jsem dokončil v celkovém čase 5:30:50 hod jako třetí handicapovaný sportovec v cíli a jediný na vozíku. Byl jsem rád, že to mám za sebou! V cíli jsem ještě zvládl dát rozhovor a poté už jsem padl do ochlazovacího bazénku s ledem, kde jsem strávil snad dvacet minut. Dnes to bylo těžké, něco bylo špatně, ale dokončil jsem! Děkuji organizátorům Challenge Prague za možnost startu a skvělý support, a jsem moc rád, že tento závod se díky společnému úsilí stává stále více atraktivnějším i pro handicapované sportovce!