IRONMAN 70.3 Swansea byl jedním z nejhezčích závodů, které jsem absolvoval. Před samotným závodem jsem neskrýval fascinaci krásami Jižního Walesu. Když se vše spolu se skvělou organizací sečte, je z toho závod, na který se chci rozhodně vrátit. Na trati jsem strávil dlouhých 6:10:41 hodin, ale mému výkonu nebylo co vytknout. Vše vyšlo, jak mohlo, ale bylo to těžké, zejména strmé výjezdy na cyklistické trati.

Během několika dnů před závodem nám Británie předvedla typické rozmary počasí, kdy bylo zamračeno, deštivo a velmi větrno. V závodní den bylo však vše jinak a od časných ranních hodin svítilo slunce, nevídané! Teplota sice klesla k 7 stupňům, ale bylo defacto bezvětří. Vzhledem k masivním odlivům moře, kdy voda ustoupí i několik kilometrů, není prakticky v celém Jižním Walesu možné plavat v moři. Plavecká část se tedy odehrála v královských docích Prince z Walesu, kde důmyslný systém vpustí a výpustí v docích udrží vodu i v době odlivu. Břehy doků byly obsypány přihlížejícími fanoušky, což vytvořilo nádhernou závodní kulisu. Zaplaval jsem ve svém nižším standardu za 37:31 minuty, ale osobně si myslím, že plavání bylo trochu delší! Co bylo ale rozhodně delší, byla cesta do přechodové zóny, protože měřila skoro kilometr, ale díky supportu to nepředstavovalo velký problém.

90kilometrová cyklistika byla se svým téměř 1200 metry převýšení opravdu těžká, ale zároveň nádherná, protože scenérie Jižního Walesu jsou opravdu dechberoucí. Stoupaní nebyla sice nijak zvlášť dlouhá, nicméně několik stojek mělo sklon blížící se 20procentům, což opravdu není málo. Zhruba prvních 10kilometrů vede trať podél moře, ale na hrubém asfaltu to nejelo ani tam! Pak přišlo několik zmíněných stojek, které byly, podobně jako celé plavání, obsypány fanoušky, a to vám nedovolí povolit! Kdybych měl celou trať popsat několika slovy, tak to bylo nahoru, dolu, doleva, doprava po úzkých silnicích nebo napříč pastvinami s otevřeným chovem ovcí, krav i koní. A když v rychlém sjezdu překračujícím 80 km/h míjíte koně na 50 cm, je to adrenalin. Ale oni na rozdíl od závodníků byly v klidu a k žádné srážce naštěstí nedošlo. Trať byla tak pestrá, že jsem se ani v jednom momentu nenudil a neříkal si, že už to chci mít za sebou. Bavilo mě to a od startovního výstřelu jsem si celý závod naplno užíval. Cyklistiku jsem dokončil za 4:08:10 hodiny, což bylo opravdu dlouhé, ale s výkonem jsem byl spokojený a myslím si, že patřil určitě k těm lepším.

Ne vždy je o handicapované sportovce ideálně postaráno, ale support ve Swansea byl bezchybný. Pro běh jsem dostal vlastního cyklistu, který mě doprovázen a dělal prostor mezi běžci, což mi pomohlo z pohledu výsledného času, ale také to výrazně přispělo k mé bezpečnosti i bezpečnosti ostatních lidí na trati. Podobně jako cyklistika, také běh byl velmi panoramatický, sice už nevedl krásnou přírodou, ale nabídl toho opravdu mnoho. Průjezd okolo doků a lodí vystřídal nájezd na promenádu podél moře, která se místy přibližovala, místy vzdalovala, ale vždy nabídla něco zajímavého k vidění. Jel jsem na svém limitu a v zápalu maximální fascinace jsem se držel na zadním kole svého doprovodu. Sice od půlky běhu jsem se chtěl napít a doplnit energii, ale nebyl čas! Trať byla rovinatá, ale poměrně členitá, což mi neumožnilo atakovat osobní maximum. Dokončil jsem za 1:07:38 hodiny, ale věděl jsem, že jsem předvedl parádní výkon, kterému nebylo co vytknout. Cílová rovinka je vždy za odměnu, ale pokud ještě cítíte, že vám vše vyšlo, jak nejlépe mohlo, tak je to jeden z nejhezčích pocitů každého sportovce. IRONMAN 70.3 Swansea pro mě nebyl nejrychlejším ani nejtěžším závodem, ale byl bezesporu jedním z nejlepších, které jsem absolvoval.