Finish line na IRONMAN 70.3 Weymouth byla opravdu zasloužená, byl to těžký závod, ve kterém jsem předvedl skvělý výkon. S časem 6:07:28 hodiny jsem dokončil v polovině startovního pole nehandicapovaných účastníků. Plavecky a cyklisticky jsem byl velmi spokojený, ale nebylo to zadarmo. Chladná voda a kopcovitá cyklistika daly pěkně zabrat. V běhu jsem již sice trošku zvolnil, protože na přelidněné trati jsem neměl optimální prostor a před blížícím se světovým šampionátem na Hawaii jsem rozhodně nechtěl zbytečně riskovat.

Do britského Weymounthu jsem dorazil necelý týden před startem, což je, vzhledem k dvoudenní cestě autem a trajektem, akorát. Z tropických teplot jsem přijel do relativního chladu, což je výhodnější pro aklimatizaci, nicméně britské proměnlivé počasí je vždy výzvou. Na polovinu září bylo poměrně chladno, ale defacto nepršelo, což je vždy lepší. Během několika dní jsem se seznámil s jednotlivými tratěmi a připravoval se podle plánu. Do posledního dne jsem však nebyl ve vodě, protože přístup po písčité pláži byl složitý. Weymouth je město se snad nejvyšší koncentrací seniorů v Británii, takže mi do vody nikdo nemohl pomoci. Nakonec se mi podařilo být ve vodě den před startem a myslím, že to bylo důležité, protože voda byla opravdu chladná.

Vzhledem k nízké teplotě vody, okolo 14,5 stupně, jsem trošku přemýšlel nad taktikou, protože chlad vždy sebere hodně sil a špatné rozvržení tempa během úvodní disciplíny může negativně ovlivnit celý závod. Mírné plavecké manko v posledních dnech se patrně nemohlo projevit, přesto jsem se do plavání pustil zvolna, což se ukázalo jako dobré řešení. Nikam jsem se nehnal a soustředil se na délku záběrů, mimo to jsem si užíval i elektrizující atmosféru závodu a vycházejícího slunce. Uvolněným výkonem, který mě stál minimum sil, jsem zaplaval ve svém trošku pomalejším standardu za 37:44 minuty, ale věděl jsem, že několik minut hravě sjedu na kole. Myslím si, že jsem závod zahájil nejlépe, jak jsem mohl!

Po ukrutně dlouhé přechodové zóně jsem byl konečně na kole, vnímal jsem chladné ráno a měl jsem trošku zkřehlé prsty, ale od prvních kilometrů cyklistiky jsem do toho šel naplno. Jelo se mi skvěle a během úvodních stoupáních jsem se stabilizoval na vysokém výkonu, který jsem defacto až do cíle udržel a předvedl jsem jeden z nejlepších cyklistických výkonů letos. Trať byla hodně technická a s celkovým převýšením okolo 1000metrů také výrazně zvlněná. Převážně se jelo na kvalitním asfaltu, ale některé pasáže byly hrubší a tam to tolik nejelo, ale celkově se mi trať líbila a bavila mě. Na rovinách a ve sjezdech jsem doslova letěl, ve stoupání jsem pochopitelně oproti nehandicapovaným sportovcům ztrácel. Ale v dominantním stoupání trati jsem moc nezaostával, přestože zmíněný výjezd měl průměrný sklon okolo 14 procent. Zkrátka se mi jelo dobře a volnější plavecký úvod se pozitivně projevil v mém cyklistickém výkonu. Dosažený čas 3:50:24 hodiny rozhodně nepatří mezi mé nejrychlejší, ale jak jsem zmiňoval, byla to těžká trať!

Běžecká část již byla výrazně pomalejší, než jsem plánoval, nicméně přelidněná trať mi nedávala potřebný prostor. Současně s vědomím budoucích sportovních cílů jsem nechtěl zbytečně riskovat, protože IRONMAN 70.3 Weymouth měl převážně tréninkový význam. Když jsem se s tratí dopředu seznamoval, věřil jsem, že bude prostor a budu moct jet, ale nejen sportovců, ale také přihlížejících bylo mnoho a někdy se opravdu pletli do cesty. Několik technických pasáží a úzkých průjezdů mě také výrazně zpomalilo a běžecký čas 1:19:40 hodiny beru jen jako číslo, které nešlo příliš ovlivnit.

IRONMAN 70.3 Weymouth byl stejně jako jiné závody pořádané britským organizačním týmem na vysoké úrovni, s velkým zájmem o handicapované sportovce a jejich visibilitu. Během mé účasti a posledních příprav sociální sítě zaplavilo několik postů s fotkami a informacemi o mé účasti v závodě, což považuji jako jeden z výrazných benefitů mé spolupráce s IRONMAN UK.