V termínu 14. -15. 7. 2012 absolvuji Mistrovství České republiky v silniční para-cyklistice, které se již tradičně bude konat v Hustopečích u Brna. Sobotní závodní program bude tvořit silniční závod, resp. kritérium, které se pojede na 26,4 km (11 okruhů) v centru města. V neděli se pojede v nedalekých Bořeticích časovka jednotlivců. Trať časovky je velmi kopcovitá a měří 9,8 km.

Do Hustopečí se vracím jako dvojnásobný Mistr ČR 2011 a i v letošním roce bych se chtěl poprat o obhájení obou titulů. Vybojovat jednou titul není z mého pohledu tak obtížné, ale dokázat tituly obhájit je daleko náročnější vzhledem ke stále kvalitnější konkurenci v ČR, ale i mé závodní vytíženosti.

Tomy

V termínu 14. - 15. 7. 2012 jsem absolvoval závody Mistrovství České republiky v para-cyklistice v Hustopečích u Brna. Do Hustopečí jsem se vracel jako dvojnásobný Mistr ČR z roku 2011 a oba tituly jsem chtěl pochopitelně obhájit. Svůj cíl jsem však dokázal splnit jen z části. V silničním závodě jsem v cílovém spurtu skončil na 2. příčce a bral jsem stříbro. Suverenním výkonem jsem ovládl časovku jednotlivců, obhájit titul Mistra ČR a blýskl se nejrychlejším časem dne bez rozdílu kategorií.

Sobotní program tvořil silniční závod, resp. silniční kritérium, v ulicích města na 26,4 km (9 okruhů). Nemilé zjištění, které se velkou měrou podepsalo na mém přistupování k závodu, mě čekalo při pátečním příjezdu a obhlídce trati. Dopředu byla avizovaná změna trati, ale nepředpokládal jsem, že závodníci absolvuji mistrovský závod na záplatovaných cestách s nezpevněnou krajnicí atd. V pátek večer jsem byl přesvědčen, že vypustím start v silničním závodě, protože jsem opravdu nebyl přesvědčen o bezpečnosti a vhodnosti trati. Vzhledem k pravidlům ČPH, který v absolutním pořadí nepočítá s absencí na některém závodě, jsem se nakonec rozhodl startovat, protože bych již nemohl bojovat o triumf v celkovém pořadí ČPH 2012. Neměl jsem chuť závodit a přesto jsem jel. Chyběla mi bojovnost a dravost. Start závodu byl po jednotlivých kategoriích v pořadí H3, H2 a nakonec H1. Od startu jsem byl sice ve vedoucí skupince H2 ve složení Tománek, Antal a Mošnička, ale jel jsem velmi opatrně a defenzivně. Během prvního ohruhu odpadl Mošnička a dál jsem pokračoval pouze s Antalem. Dojeli jsme čelo kategorie H3, nejdříve Bízu a později i unikajícího Šulce, se kterým jsem absolvovali zbytek závodu. V druhé půlce jsem se už prezentoval daleko aktivnějším výkonem, ale přesto jsem se necítil dobře. Pokusil jsem se roztrhnout vedoucí trio, ale bylo mi jasné, že na trati, která mi nesedí a kde se necítím dobře, to nedokážu. V závěru nasadil Šulc (H3) za kterým jsem se vezl a za mnou Antal (H2). Hloupě a zbytečně jsem čekal na nástup Antala, který nakonec rozjel spurt v ideálním místě. I když jsem hned vyjel za ním a věřil si, že ho předjedu v zatáčce, nedokázal jsem to. Zkušeně si mě pohlídal ve vnitřním oblouku a na zbylých metrech jsem již neměl možnost zvrátit vzniklou situaci. I když mě doposud prohraný závod mrzí, nemůžu své vystoupení hodnotit jen negativně. Za daných okolností jsem především rád, že jsem dokončil bez zdravotní či materiální újmy.

Časovka jednotlivců je v letošním roce mou parádní disciplínou. Doposud jsem v ní nebyl poražen žádným českým závodníkem. Mé sebevědomí na 9,6 km dlouhou a kopcovitou časovku sobotním neúspěchem nikterak nebylo sraženo a na závod jsem se nesmírně tešil. Startovní pořadí bylo určeno podle absolutního pořadí v silničním závodě. Startoval jsem tedy před Antalem a 30 vzteřin za Šulcem. Právě Šulc pro mě představoval hnací motor, protože jsem ho tipoval na vítěze kategorie H3 a musel jsem ho dojet. Během úvodních kilometrů jsem se dostal na dohled, ale udeřil jsem až v táhlém téměř tříkilometrovém stoupání. Do kopce jsem jel s lehkostí a Šulce jsem předjel, následně jsem dojel ještě několik závodníků startujících přede mnou. Cílem jsem doslova prolétl v čase 19:48 minuty a radoval se ze suverenního vítězství v kategoii H2, ale i celkového triumfu.

Tomy

Byla přidána fotogalerie z MČR v para-cyklistice.