Po náročném přesunu z posledního dějiště závodů EHC – UCI ve švýcarském Oensingen budu v termínu 10. – 11. 6. 2011 startovat na závodech světového poháru Para-cycling road UCI Wold Cup ve španělské Segovii. V pátek je na programu časovka jednotlivců v okolí vesničky Valverde de Majano. Jezdci kategorie H2 absolvují trať dlouhou 13 km. Profil trati je mírně zvlněný, ale většina závodu se pojede na otevřeném prostranství uprostřed polí, kde téměř vždy fouká silný vítr. V sobotu je na programu silniční závod v městečku Cuéllar a jeho okolí. Závodit se bude na 12 km dlouhém okruhu, který závodníci H2 objedou čtyřikrát, celkem tedy 48 km. Profil většiny trati je mírně zvlněný, ale v závěru každého okruhu čeká na závodníky zhruba 800 metrů dlouhé, sedmistupňové stoupání. Bohužel celé stoupání vede centrem města po dlažebních kostkách, což pro většinu závodníků představuje nepříjemné zpestření trati. Na startu obou závodů se představí kompletní světová špička a budu se ze všech sil snažit obstát v největší konkurenci.

Tomy

Podle plánu jsem v termínu 10. – 11. 6. 2011 startoval na závodech světového poháru Para-cycling road UCI World Cup ve španělské Segovii. Prestižní pohár mi opět dal možnost porovnat své síly s absolutní světovou špičkou. V konkurenci ikon tohoto sportu jsem dokázal obstát a vybojovat v obou závodech 12. příčku.

V pátečním programu byla časovka jednotlivců se startem a cílem ve vesničce Valverde de Majano. Trať měřila 13 km a byla rovinnatého charakteru. I když závodníci překonávali drobné převýšení, dalo se hovořit o rovině. Velmi rychlou trať ztěžoval silný vítr, který na otevřenných pasážích dokázal závodníky pěkně potrápit. Měl jsem drobnou nevýhodu oproti soupeřům ve startovní pozici, protože jsem startoval jako první v kategorii H2 a nikdo přede mnou nebyl. S nevýhodnou pozicí jsem si dokázal poradit velmi dobře a od úvodních kilometrů jsem rozjel závod v osobních maximech. Rychlost se pohybovala okolo 40 km/h a tepová frekvence vysoko nad 180 tepy/min, což dostatečně hovoří o intenzitě zatížení. Zhruba v půlce trati jsem pocítil nepřízeň větru, který mě hodně zpomaloval a ubíral mi síly. V posledních kilometrech jsem opět zrychloval a snažil jsem se vybojovat poslední vteřiny k dobru. V pořadí kategorie H2 jsem s časem 20:56:32 minut obsadil 12. místo. S několika vteřinovou ztrátou jsem se přiblížil závodníkům absolutní špičky jako jsou Baumann (GER) nebo Checheto (ITA).

Následující den byl na programu silniční závod v městečku Cuéllar a jeho okolí. Závod na 48 km se jel na 4 okruhy. Okruh byl převážně rovinnatý, ale do cíle vedlo zhruba 800 metrů dlouhé stoupání. Nevýhodou závodního okruhu bylo právě zmíněné stoupání, které vedlo po dlažebních kostkách historickým centrem města. Po startu jsem neměl problém udržet se v předních řadách a dokonce jsem několik kilometrů udával spolu s Podestou (ITA) tempo vedoucího pelotonu. Vedoucí skupinka se začala trhat v závěru prvního kola ve stoupání. Na předních pozicích se udrželo jen několik favoritů. Ve stoupání jsem trošinku zaspal a neudržel čelo závodu. Hned po výjzdu se tvořily další menší skupinky a spolu s Maddenem (GBR) jsem se snažil stáhnou náskok soupeřů. Během dalšího kola jsme dotáhli Narceho (FRA) a Malloufa (LIB). V závěru dalšího kola se i naše čtyřčlenná skupinka roztrhala a našemu tempu nestačil medailista z Pekingu Edward Mallouf. V posledním kole jsem sváděl taktickou bitvu s mým věčným soupeřem Narcem (FRA) a v závěru se přihlási o slovo i Madden (GBR). Do cílového stoupání nejrychleji nastoupil Narce a vrátil mi tak porážku z předchozího dne. Narceho náskok jsem už nedokázal stáhnout, ale před zkušeným Maddenem jsem náskok uhájil a v cíli se radoval z druhého 12. místa ve světovém poháru. S výkonem jsem naprosto spokojený, zaznamenal jsem velký výkonnostní pokrok a v průběhu závodu jsem v nabyté konkurenci bojoval o umístění v Top 10.

Tomy

Byla přidána fotogalerie ze závodů UCI World Cup ve španělské Segovii.

Tomy