V neděli 18. 8. 2013 absolvuji Mistrovství České republiky v silničním závodě, které se uskuteční v Soběhrdech u Benešova. Pro handbikery je na programu náročný a kopcovitý závod na 50 km (2 okruhy). Konečně se v rámci ČPH a MČR pojede závod na trati delší než 30 km jejíž profil není rovinatého charakteru. Myslím si, že tento podnik skutečně prověří aktuální výkonnost a připravenost všech závodníků. Na MČR, ale především na nadcházející závody SP a MS v Kanadě, kam odlétám hned v pondělí po závodě, jsem se připravoval velmi tvdrdě a věřím, že dokážu prodat svou aktuální formu. Velmi rád bych po dvou letech zopakoval mistrovský double, titul z časovky už je doma a zítra budu bojovat o druhý mistrovský titul v roce 2013.

V neděli 18. 8. 2013 jsem absolvoval Mistrovství České republiky v silničním závodě v Soběhrdech u Benešova. Mezi cíle letošní sezóny bylo znovu po dvou letech vybojovat mistrovský double, tedy vítězství v mistrovské časovce a i v mistrovském silničním závodě. Tento cíl jsem dokázal splnit a jsem čerstvě držitelem titulu Mistra ČR i v silničním závodě.

Když organizátoři prodloužili silniční závod z 25 km na 50 km (2 okruhy), tak jsem byl opravdu nadšený, protože náročná a kopcovitá trať v Soběhrdech skutečně prověří aktuální připravenost a formu. Věřil jsem, že titul vybojuji, ale současně jsem chtěl získat i žlutý trikot pro nejrychlejšího handbikera bez ohledu kategorií. Své plány jsem splnil jen z půlky, protože v absolutním pořadí jsem netriumfoval a skončil na 2. příčce za Mírou Šulce, který předvedl parádní a vyrovnaný výkon. Krátce po stratu se otrhla vedoucí skupinka ve složení Tománek (H2), Šulc (H3) a Antal (H2). V závěru úvodního tříkilometrového stoupání jsme ztratili Antala a zbytek prvního kola jsme jeli se Šulcem vyrovnaný závod. Cítil jsem se velmi dobře v kopcích a nic nenasvědčovalo tomu, že bychom spolu nevydrželi jet i dále. V nájezdu do druhého kola jsem se dostal do silné krize a defacto během několika vteřil mi totálně došla síla, silná krize kterou již dlouho nepamatuji. Pral jsem se se sebou samým a také s tratí. V polovině stoupání do druhého kola mi Šulc definitivně ujel. Myslel jsem si, že krize odezní a znovu se dostanu do tempa a třeba Míru dokáži stáhnout. Ale únava byla velmi silná, tělo stávkovalo a necítil jsem se dobře. Nakonec jsem dojel na na druhé příčce v absolutním pořadí, ale s výraznou ztrátou. V mistrovském závodě jsem v kategorii H2 zvítězil před Šiškou a Maňurem. S předvedeným výkonem ale nejsem spokojený, své ambice jsem naplnil z půlky a nezvládl druhé kolo,  kde jsem výrazně ztrácel. Nebudu polemizovat nad tím, co stálo za zmíněnou krizí. Budu jen doufat, že si dobře odpočinu na příští závod, který mě čeká již za týden v rámci Světového poháru v kanadském Matane.