V neděli 16. 8. 2015 jsem úspěšně dokončil hlavní závod TRIPrague na poloviční ironmenské trati (1.9 km plavání – 90 km kolo – 21.1 km běh). První disciplíny probíhaly víceméně podle plánu, i když cyklistika mě překvapila svou náročností. Během běhu jsem si však vybral veškěrou smůlu, když jsem hned v závěru úvodního okruhu měl defekt a později pasáže po dlažebních kostkách (secteur pavé) nevydržel ani tlumič řízení udržující přímý směr. Do cíle jsem dojížděl s jednou rukou na hnací obruči a druhou rukou na řídítkách. Výsledný čas 6:19:47,3 hodiny neřeším. Jsem rád, že jsem dokončil a stal se prvním handicapovaným FINISHERem v hlavním závodě TRIPrague.

Plavecká část (1.9 km) – přístup ke startu vedl přes Střelecký ostrov, ale startovalo se proti proudu Na Kampě. Podplaval se most Legií a hned se točilo zpět po proudu a následně se obeplavával celý Střelecký ostrov. Start pro všechny účastníky hlavního závodu byl hromadný a po startovním signálu odstartovalo téměř 350 triatletů společně. Ve své triatlonové kariéře mám zkušenosti s hromadnými starty i v daleko vyšším počtu závodníků, ale vzhledem k poměrně blízké obrátce byl úvod závodu daleko více kontaktní než jsem čekal. Dostal jsem několik kopanců a pravých či levých háků, ale takové hromadné starty v plavání jsou. Naštěstí jsem neutrpěl vážnější újmu a po 500 metrech byla voda už klidnější. Pocitově se mi plavalo velmi dobře, i když jsem cítil, že v 17 stupňové vodě svaly trošku prochladly. Když jsem na TRIPrague lákal několik svých kamarádů, říkal jsem, že to bude paráda, když z vody uvidí Pražský hrad, Karlův most a poplavou podél Národního divadla. Nemýlil jsem se, panorama staré Prahy bylo úžasné. Konečně se otáčím na poslední obrátce a mířím po proudu zpět ke Střeleckému ostrovu, kde už mě netrpělivě vyhlížel můj support, který mi pomohl z vody na vozík a do prvního depa. Plaveckou část jsem zdolal v čase 0:43:44 hodiny, což bylo na můj vkus docela pomalé, ale doplaval jsem v dobrém stavu a vcelku svěží pro další disciplínu.

Transition 1 – čas 09:07,1 minuty vzhledem k délce a přístupu do depa nepovažuji za tragický, nicméně je pořád co zlepšovat.

Cyklistická část (90 km) – byla rovinatého charakteru s dominujícím cca 3 km stoupáním v polovině závodního okruhu. Trať 90 km se jela na 3 okruhy z centra Prahy po Strakonické na Cukrák a zpět. Během celé cyklistické části se nastoupalo 590 hm. Po plavecké části jsem byl svěží, ale mírně prochladlé ruce nechtěly v úvodu kola šlapat. Snažil jsem se v rovinatých pasážích udržovat konstantní tempo okolo 34 km/h, ale ne vždy a všude to šlo. Trať vypadala na první pohled poměrně snadně, ale můj odhad nebyl správný a pravděpodobně i výběr kol pro tento závod mi cyklistiku moc neulehčil. Jel jsem na discích, které volím pro rovinaté závody a zejména časovky. Předpokládal jsem, že disky na rovinách poletí, ale trať byla nenápadně zvlněná a nejelo to. První výjezd na Cukrák mě trošku zaskočil, jednak široká dálnice na mě ve stoupání působila jako psychický magnet a zadruhé ten kopec z auta nevypadá tak náročně. Ve sjezdu jsem bez šlapání atakoval rychlostní hranici 80 km/h, což mi potvrdilo mylnost mého odhadu. Na rovinách a ve sjezdech jsem dojížděl některé cyklisty, ale v kopcích mi zase pěkně zatápěli. První kolo, druhé kolo a konečně na kopci i ve třetím kole. Nyní posledních 15 km s klesavou tendencí. Čas 3:17:26,4 hodiny nepředstavoval to co jsem si plánoval, ale za daných okolností to bylo mým maximem a potvrzením špatného odhadu trati.

Transition 2 – čas 9:02,3 minuty už nemá smysl hodnotit, protože při příjezdu do depa vidím běžeckou formuli bez kola a můj support mění duši. Nemusím spěchat, momentálně nemám na čem pokračovat. Konečně vyjíždím na trať a i když si uvědomuji náročnost běhu, tak věřím, že mohu dokončit okolo 5:30 hodiny, tedy na hranici mého dosavadního maxima.

Běžecké část (21,1 km) – přechod na běh a zejména pozice na běžecké formuli u mě vyvolává nevolnost a žaludeční problémy, ale jede to ve slušném tempu. Zpestřením každého okruhu je výběh po schodech na Palackého most, který mi pomáhají zdolat tři supportéři. Nejdříve se bojím, ale později otupím, a za chvíli pochopíte proč. Na druhé straně řeky se sjede na náplavku a necelá polovina běžeckého okruhu je po dlažbě do které mi střídavě zapadávají disky hnacích kol. Očistec, ale nadále pokračuju v tempu, které jsem si předsevzal. Nájezd do druhého okruhu – defekt. Pokračuji a jsem se rozhodnut dokončit na měkkém kole. Formule neustále táhne k jedné straně a na „secteur pavé“ na náplavce trpím. Vynášení po schodech už nevnímám a možná jsem za něj i rád, protože chvíli nic nemusím. Řídit formuli je čím dál tím těžší, protože tlumič udržující přímý směr funguje jen zpola. Za pomoci kolemjdoucích utahuji tlumič, ale formule už nedrží přimý směr a to mi zbývají ještě dva celé okruhy. Když jsem to vydržel až doposud, tak si v žádném případě nepřipouštím možnost, že bych vzdal. Tři kilometry do cíle a „secteur pavé“ na náplavce, tlumič je definitivně v háji, upínací šroub praskl a formule je již neříditelná. S velkým sebezapřením dojíždím metr po metru stylem jedna ruka na hnací obruči pohání rozpadající se sportovní vybavení a druhou udržuji směr na řídítkách. Už mi zbývá jen přejet most Legií a jsem v cíli. Most šněruji ze strany na stranu a jsem rád, že do cíle je to mírně z kopce a eliminuji tím riziko, že bych ještě někoho na závěr srazil. Čas 2:00:27,5 hodiny za daných okolností nemám smysl hodnotit. Poté co projedu cílem se zvedne poryv větru a cílová brána těsně za mnou spadne k zemi.

TRIPrague pro mě představoval doposud nejnáročnějšího polovičního Ironmana, kterého jsem absolvoval. Možná je to tím, že už mám ambice a vlastní plány, co chci v závodě předvést a na jaký čas jet, ale v Praze si nejvíce vážím toho, že jsem dokončil a jsem první handicapovaný FINISHER v cíli hlavního závodu. Rád bych poděkoval organizátorům, že mi umožnili startovat a současně mi zajistili odpovídající support.

Fotogalerie - byla přidána z hlavního závodu TRIPrague na poloviční ironmanské trati (1.9 km plavání, 90 km cyklistika, 21.1 km běh), který jsem jako první handicapovaný sportovec dokončil. Nebylo to snadné, protože během běžecké části jsem si vybral veškerou smůlu a dokončil s dvěma defekty.