V neděli 15. 10. 2017 jsem absolvoval poslední plánovaný závod veleúspěšné sportovní sezóny. Zúčastnil jsem se mezinárodního závodu Poreč Triatlon middle distance (1.9 km plavání – 90 km cyklistika – 21.1 km běh). K přípravě na tento závod jsem již nepřistupoval tak svědomitě a striktně, jako k předchozím závodům. Triatlon v Chorvatsku jsem si chtěl na závěr sezóny hlavně užít a ještě si zaplavat v moři. Dokončil jsem v celkovém čase 5:12:55 hodiny, což na náročné trati považuji za skvělé zakončení triatlonového roku!

Místo startu plavecké části na 1.9 km byla Zelená laguna na jižním okraji Poreče. Jeden plavecký okruh, průzračně čistá voda a klidné moře, asi těmito slovy by se dala charakterizovat první disciplnína. Vzhledem k nižší obsazenosti a vyšší bezpečnosti jsem se do moře vrhnul spolu s žeskými kategoriemi v 8:00. Mužské kategorie startovaly o 15 minut později. V ranních hodinách byl trošku problém s orientací. Byla mlha a nebyly vidět bóje, což zapříčinilo mírné natažení plánované plavecké distance. Po prvním obratu okolo bóje byla trať již o něco čitelnější. Pocitově jsem plaval rychle a uvolněně, ale snažil jsem se pošetřit síly v háku ve skupině. Zhruba v polovině trati na mě začala najíždět doprovodná loď a rozhodčí na mě gestikulovali a pískali. Nevěděl jsem co se děje, protože bóji jsem obeplaval dle pravidel a hákovat se v plavání může. Jejich pozornosti neunikla jiná barva plavecké čepičky a chtěl mě diskvalifikovat. Po rychlé výměně názorů a objasnění situace, že jsem handicapovaný sportovec startující v žeské kategorii, jsem byl propuštěn. Ztratil jsem pozici v rychlejší skupině, ale nepovažuji to za významné. I nadále se mi plavalo velmi dobře a cítil jsem, že jsem rychlý. Z vody na vozík mi pomohl oficiální support a můj plavecký čas se zastavil na hodnotě 37:53 minut. Při pohledu na časomíru jsem byl překvapen poněkud pomalejším časem, ale následné zjištění, že plavecká trať byla špatně naměřena a místo 1.9 km byla dlouhá 2.3 km mi dalo jasné vysvětlení. Můj plavecký čas byl velmi dobrý a kdyby nebyla trať delší, plaval jsem na hranici 30 minut, což můj výkon na Poreč Triatlonu řadí k mým nejrychlejším plaveckým časům.

T1 – relativně krátké depo jsem absolvoval v čase 7:07 minuty což není zlé, ale ani oslnivé. Zkrátka standardní čas odpovídající mé výkonnosti a handicapu.

Cyklistická trať v celkové délce 90 km byla rozdělena na 4 okruhy se zhruba tříkilometrovým nájezdem. Jednotlivé okruhy byly na jedné silnici pro oba směry s obrátkou na konci. Na první pohled trať vypadala relativně jednoduše a na avizované převýšení 1000+ hm to opravdu nevypadalo. Zdání ale klamalo! Trať byla velmi technická a profilově náročná. Nejednalo se sice o nějak dlouhá stoupání, ale v každém okruhu se zkrátka nastoupalo nad 250 hm, což není málo. V prvním kole jsem pochopitelně ve stoupáních proti nehandicapovaným závodníkům ztrácel, ale v rovinatých pasážích jsem mnohé předjížděl. Podobný průběh to mělo i pro další dvě kola, během kterých se mi jelo opravdu dobře. V nájezdu do posledního kola a během nejvýraznějšího stoupání se nakumulovaná únava začala naplno projevovat a mé tempo se snížilo. I v rovinatých pasážích a sjezdech jsem již nebyl schopen dynamické změny tempa a při průjezdu technickými pasážemi už nezbývala energie na prudkou akceleraci do vyšší tempové rychlosti. Snižení tempa bylo více pocitové než viditelné. Výsledný čas cyklistické části 3:08:41 hodiny byl vzhledem k náročnosti velmi dobrý a s předvedeným výkonem jsem byl určitě spokojený.

T2 – a čas 5:06 můj standard, který nenadchne, ale ani neurazí. Nicméně v dalším časovém horizontu se určitě chci zaměřit i nad optimalizací časových ztrát během depa.

Před začátkem závěrečného běhu na 21.1 km jsem, během přesunu na běžeckou formuli, trošku bojoval s křečemi v rukách. Po několika úvodních kilometrech jsem však bez dalších problému přechod zvládl. Trať byla rozdělena opět do 4 okruhů na téže silnici, resp. na asfaltové a relativně úzké pěší stezce podél moře. V momentě kdy jsem měl za sebou první čtvrtinu trati, absolutní vítěz ještě nebyl v cíli a na trati byli všichni závodníci, což čítalo okolo 400 lidí. Běh byl pro mě tedy velmi kontaktní a často jsem musel své vyšší tempo na formuli přizpůsobovat úzkým průjezdům a exponovaným místům trati. Jel jsem vyrovnané tempo s minimálními rozdíly v jednotlivých kolech. Užíval jsem si atmosféru závodu a trošku tušil, že i výsledný čas by mohl být lehce za hranicí pěti hodin. V nájezdu do posledního okruhu jsem uviděl časomíru, která mi dala naději, ale také silnou motivaci dokončit pod 5:15 hodiny. Nepolevil jsem v maximálním nasazení a po projetí posledního kola jsem v cílové rovince s úsměvem kontroloval časomíru, která se zastavila na celkovém čase 5:12:55 hodiny. Cíl splněn. Dokončil jsem poslední plánovaný závod sezóny a předvedl jsem na závěr roku dobrý výkon. Poreč Triatlon jsem si užil a udělal tak příjemnou tečku za veleúspěšným závodním rokem!