V termínu 18. – 20. 9. 2020 jsem absolvoval Ultra Czech 515 HALF (5 km plavání – 211 km cyklistika – 42,2 km), který jsem dokončil jako absolutní vítěz v traťovém rekordu 9:55:20 hodiny. Třídenní triatlon pro mě bylo opět něco naprosto nového a uplynulý prodloužený víkend bych charakterizoval:

„Čím víc ultra, tím víc free!“

Dějištěm závodu byla Labe Aréna v Račicích. Místo o jehož existenci jsem před letošní sezónou měl jen minimální povědomí, ale po letošním roce a několika stech kilometrech nakroužených okolo račického kanálu tady znám každý metr, každou zatáčku i nerovnost. Závodní podmínky byly z mého pohledu ideální. Závodní dny provázelo teplé slunečné počasí s mírným větrem a teplotou vody 22 stupňů, pouze ranní teplota dosahovala v minimu 3 stupňů, takže každý den byl v úvodu trošku mrazivý!

První den byla na programu kombinace disciplín - plavání na 5 km a 75 km dlouhá cyklistika. Celková distance Ultra Czech 515 HALF pro mě nebyla takovou výzvou, ale chtěl jsem poznat něco nového. Vyzkoušet si třídenní typ závodění, ve kterém se mimo jiné chci v budoucnu realizovat. Mým cílem bylo pro tento závod prolomit metu 10 hodin a stanovit traťový rekord, jako by mi to letos v Račicích ještě nestačilo. Každý den se startovalo v 8 hodin a jak jsem již zmínil v úvodu, byla zima.

„Plavecký neopren jsem v 5 stupních ještě neoblékal, ale voda podle všeho měla být teplá.“

Rozhodl jsem se startovat v bezrukávovém neoprenu, ve kterém mám lepší cit pro vodu, a ve kterém se mi plave lépe. Ale když jsem při cestě na start viděl ostatní závodníky jen v dlouhém, doufal jsem, že prezentovaná teplota vody nebyla jen krutým žertem, za který bych tvrdě zaplatil. Má volba byla správná a teplota vody optimální! Ve vodě jsem se krátce rozplaval a šlo se startovat. Start byl společný pro závodníky na poloviční i celé distanci Ultra Czech 515 a oproti konvenčním distancím bylo tempo poněkud volnější. Zhruba ze čtyřicítky startujících jsem se udržel v první desítce a po první obrátce na 1500 metrech jsem se mohl již orientovat v průběžném pořadí na poloviční distanci Ultra Czech 515. Byl jsem třetí pozici a druhého v pořadí jsem postupně stahoval. Na 3000 metrech jsem se dostal na druhou pozici, kterou jsem uhájil až do výlezu z vody, kde jsem mírně ztratil.  Plaveckou část na 5000 metrů jsem absolvoval v celkovém čase 1:41:18 hodiny včetně výlezu z vody. Průběžně jsem se potom s minimální ztrátou pohyboval na třetí pozici, což pro mě bylo skvělým zahájením závodního programu.

Únava po plavecké části byla minimální, a tudíž nebyl důvod zdržovat se více v depu. Za dosažený čas 6:06 minuty bych se rozhodně nemusel stydět ani v konvenčních délkách triatlonu a šlo se na kolo. Měl jsem před sebou 75 km dlouhou cyklistiku, během které jsem chtěl minimalizovat svou ztrátu na čelo závodu. Jel jsem tedy na doraz od startu do cíle! Sakra to bolelo, ale po prvních deseti kilometrech jsem se dostal do vyrovnaného tempa, které jsem dokázal udržet. Cyklistiku jsem dokončil za 2:10:42 hodiny.

„V rámci absolutního pořadí Ultra Czech 515 HALF jsem o několik desítek vteřin zajel nejrychlejší cyklistiku, což ve sloučené kategorii s nehandicapovanými sportovci beru jako velkou událost!“

Do druhého závodního dne jsem vstupoval na průběžném třetím místě a hlavním cílem pro  136 km dlouhou cyklistiku bylo shodně jako minulý den minimalizovat svou ztrátu na čelo závodu. V ranních hodinách ještě trošku přituhlo a teploměr ukazoval 3 stupně. Do startu se sice mírně oteplilo, ale ani intenzivní rozjetí v submaximální intenzitě mě příliš nerozehřálo a na startu jsem se klepal zimou. Závodníci startovali s 15vteřinovými rozestupy, takže jsem své soupeře měl nadohled. Úvod závodu jsem vzhledem k chladu i předchozímu závodnímu dni rozjel trošku volněji. Průběžně vedoucí jezdec, resp. jezdkyně z Německa nasadila vysoké tempo a nebyl jsem schopen se ji přiblížit. Naopak zhruba 50 km jsem obkroužil s druhým jezdcem absolutního pořadí, na kterého jsem z předchozího dne ztrácel okolo půl druhé minuty. Postupně jsem se zahřál na závodní teplotu a rozhodl jsem se pokračovat v sólové jízdě. Svého soupeře jsem nechal za sebou a s přibývajícími okruhy jsem zvyšoval tempo.

„Cyklistickou část měřící 136 km jsem dokončil za 4:03:33 hodiny a v absolutním pořadí jsem se dostal na druhé místo.“

Třetí den byl na programu běžecký maratón na 42.2 km, v mém případě jízda na běžecké formuli. Hnacím motorem pro celý závodní program Ultra Czech 515 HALF bylo prolomení hranice        10 hodin a stanovení traťového rekordu. Chtěl jsem pochopitelně ovládnout i absolutní pořadí závodu, k čemuž jsme měl velmi slušně nakročeno. V uplynulém závodním programu jsem měl neoddiskutovatelnou nevýhodu handicapu, protože ruce nejsou nohy, což je na cyklistice a plavání sakra znát. V závěrečné běžecké části však byla určitá výhoda na mé straně, protože kola běžecké formule se na rovinaté trati točí rychleji než nohy, ale zpět k závodu samotnému. Abych se dokázal dostat pod vysněnou metu 10 hodin, musel jsem závěrečný maratón „zaběhnout“ v čase pod 1:58:22 hodiny. Po dvou závodních dnech to nebyl vůbec snadný cíl, a navíc jsem doposud nikdy neprolomil hodinovou hranici ani na poloviční trati. Zkrátka to byla další výzva, a to mám rád! Taktika byla celkem jednoduchá: jeď co to dá a drž co nejvyšší rychlostní průměr. Bolelo to od začátku do cíle. Po dvou dnech plaveckého a cyklistického programu jsem bojoval s novým pohybem. Po prvních 10 kilometrech jsem cítil již o něco lépe, ale nemohl jsem si dovolit zpomalit. V tomto pro mě limitním tempu nebylo možné se ani zastavit na občerstvovačce a bidon s iontovým nápojem mi předávala přítelkyně v běhu, jinak to nešlo. Na metě 22 kilometrů jsem si dovolil poprvé se podívat se na uplynulý čas. Aktuálně jsem měl za sebou 58 minut, což bylo skvělé zjištění, protože jsem byl 1 kilometr za půlkou. Mohl jsem si dovolit mírně zvolnit, ale netroufal jsem si to riskovat, protože jsem počítal s přicházející únavou. Posledních 10 kilometrů jsem již začínal bojovat se silnou nevolností a zvolnit jsem trošku musel, ale pod stanovený limit. V posledním okruhu (5 km) jsem mohl konečně zvolnit, protože pokoření hranice 10 hodin bylo realitou, ale přibývající vteřiny jsem nepodceňoval a držel rozjetý průměr. Cílovou pásku jsem protnul v čase 1:53:41 hodiny, což znamenalo osobní rekord na maratónské trati.

„Ale hlavně jsem dokončil jako absolutní vítěz v traťovém rekordu 9:55:20 hodiny.“

Co dodat závěrem? Tento typ třídenního závodního programu byl pro mě novou závodní zkušeností, ke které mám zjevně určité vlohy a fyzické předpoklady. Ale hlavně to v současné zvláštní rouškové době byly krásné tři dny, kdy mnoho dalších sportovců na trati posunulo svá maxima a překonalo sebe sama. Na trati panovala krásná atmosféra společného cíle a sounáležitosti, za což patří obrovský dík všem závodníkům a hlavním organizátorům Ultra Czech 515 Kubovi a Adamovi Atarsia!