Na mistrovství světa 70.3 Ironman World Championship St. George jsem vybojoval titul Mistra Světa!!! Byl to opět extrémní zážitek, ale to už k St. George po jarním Ironmanu asi patří. Ranní teplota 4 °C přetrvávala až do poloviny závodu a k tomu výrazně kopcovitá cyklistika a běh. Smrticí kombinace! Dokončil jsem v čase 5:45:53 hodiny a jako jediný Handcycle Athlete jsem dokázal splnit časový limit závodu pro celkovou klasifikaci!

Plavání při rozednění v Sand Hollow Reservoir je v St. George ikonické, atmosféra, barvy, nádhera! Vzhledem k teplotě vzduchu (4 °C) a vody (16,8 °C) jsem zvolil dlouhý neopren, který sice nemám nejradši, ale rozhodovat měla především cyklistika, takže volba byla jasná, tepelný komfort! Plavalo se mi dobře a zhruba po 400 metrech jsem se dostal do čela mezi HC (Handcycle Athletes) i PC (Physically Challenged) a vodu jsem s časem 37:00 min opustil jako první handicapovaný sportovec!

Cyklistika s více než 1000 metry převýšení stála za to! První půlka byla hodně chladná a převážně bylo zataženo bez slunce, což při teplotě 4 - 6 stupňů není nijak zvlášť příjemné. Jsem rád, že jsem si po plavání vzal suchý dres, ale přesto jsem jel oproti většině závodníků nalehko. V prvním stoupání od Sand Hollow jsem se zahřál, ale prsty trpěly ještě další hodinu! Profilově náročná cyklistika nebyla tempově plynulá a v rychlých sjezdech jsem jen stěží udržel plánovaný výkon, ale na trati jsem nechal vše! Dominantní výjezd Snow Canyonem jsem si užil a cítil se silný! Časem 3:27:11 h jsem jako jediný Handcycle Athlete splnil časový limit a suverénně se přiblížil vysněnému cíli, titulu Mistra Světa v 70.3 Ironmanu.

A už jenom běh! To „už jenom“ v případě běžecké tratě v St. George rozhodně neplatilo! Na dvou okruzích se nastoupalo téměř 250 metrů a v závěru každého stoupání se “probíhalo” golfovým hřištěm, což obnášelo úzké pěšiny, strmé trháky a také trávníkové pasáže. Pro běžeckou formuli žádná hitparáda, ale dal jsem do toho vše a vzhledem k trati jsem zaběhl docela slušný čas 1:28:50 hod. Samozřejmě to nelze srovnat s nejrychlejšími závody v optimálních podmínkách, ale výkonu si vážím, protože byl mnohdy na limitu technických možností běžecké formule.

Cílová rovinka a slavnostní ceremoniál s vyhlášením vítězů jednotlivých kategorií byl již třešničkou na dortu, kterou si nelze jinak než užít. Na mistrovství světa v 70.3 Ironmanu jsem vybojoval již svůj třetí titul světového šampiona (2017, 2018, 2022). Letošní rok pro mě byl sportovně velmi úspěšný a ohlédnu-li se za datem závodu 29. října, tak si neodpustím vzpomínku, že jsem přesně před dvaceti lety po nezaviněné nehodě bojoval v nemocnici o život. Když toto zmiňuji, tak mě trochu mrazí v zádech, ale ohlédnu-li se zpět, dokázal jsem toho mnoho a nejvíce si vážím toho, že jsem se nikdy nevzdal!