V sobotu 20. 6. 2015 jsem úspěšně dokončil svou již třetí „půlku“ 70.3 Ironman Luxembourg. Během závodu jsem bojoval nejen se silnými soupeři, ale mnohdy i sám se sebou protože mou účast provázely střevní potíže a ráno v den závodu jsem si nebyl jistý, jestli se vůbec postavím na start. Nakonec jsem odstartoval a dokončil ve svém novém osobním rekordu. V kategorii handcycle jsem vybojoval 5. místo.

Plaveckou část tvořil 1,9 km dlouhý okruh v řece Mosela, která v těchto místech tvoří německo-lucemburskou hranici. Startovalo se proti proudu, následně se točilo po proudu a do cíle se opět plavalo proti proudu. Během své triatlonové kariéry jsem již plaval v mořské zátoce, jezeře, ale v tekoucí řece ne. Nevěděl jsem, co mám čekat a jestli bude proud znatelný. Závodníci v kategorii Handcycle startovali spolu s věkovou kategorií 50-55 let, tudíž byl start poměrně klidný a v jednom okamžiku odstartovalo okolo 300 triatletů. Startuji poblíž Zbyňka Švehly, skvělého para-triatleta a handbikera. Mým cílem bylo udržet s ním krok a nebýt v plavecké části pozadu. V typické postartovní tlačenici se nedalo moc souvisle plavat. Občas dostanu rukou do obličeje, někdy nohou. Zbyněk je na stejné úrovni, chci s ním plavat a třeba od něj v plavecké části něco odkoukat, protože v triatlonu už toho mnoho dokázal a já jsem de facto bez zkušeností, nehledě na mou „fóbii“ z otevřené vody se kterou úspěšně bojuji. Pole plavců se mírně roztrhalo a snažím se plavat své tempo, protože mým cílem je vylézt z vody co nejčerstvější. Zbyňka vidím mírně za sebou, ale na obrátce již nejsme v přímém kontaktu. Když plaveme po proudu, tak je najednou cítit určité zrychlení, ale i to že mě voda táhne spíše k pravému břehu, kdežto vytyčená trase je situována v levé části. Trošku jsem si zaplaval, ale přesto slušně cílím na další obrátku. Plavu uvolněně a necítím žádnou únavu. Obrátka a zpět cca 300 metrů proti proudu. Vidím už cílovou rampu i oficiální support, který mě vynáší z vody a pokládá na můj vozík. Plaveckou část jsem pokořil v čase 0:34:36 hodiny, což představuje můj zatím nejlepší výkon a průběžně jsem na čtvrtém místě s dvou minutovou ztrátou. Zpětně mám z plaveckého času velkou radost, ale daleko důležitější pro mě bylo, že jsem relativně čerstvý na cyklistickou část.

Transition 1 nebo-li první depo mi zabralo 8:18 minuty a bylo spolehlivě nejdelší ze všech jezdců v kategorii handcycle a pravděpodobně i ze všech nehandicapovaných účastníků. Vím, co musím zlepšit, ale ztrátu v depu nepovažuji za tragédii. Když uvážím, že sundavám ortézy, neopren a chystám se na cyklistickou část, není to tak zlé! :-)

Během mého depa doplaval Zbyněk a do cyklistické části vyrážíme spolu resp. vyjíždím vteřinu za ním. Cyklistická trať měří 90 km a ve střední pasáži je výrazně kopcovitá, ale začátek a závěr má rovinatý charakter. Dlouho neváhám Zbyňka předjíždím a rázem se ocitám na průběžném čtvrtém místě. Před obrátkou na 20. kilometru předjíždím Němce a jsem třetí. Za obrátkou vidím Zbyňka, který na mě ztrácí okolo minuty a dál udržuji strojové tempo na ANP. 36. kilometry a rovinu podél Mosely střídá první výrazné stoupání, trošku bojuji se změnou rytmu, ale cítím se dobře. Po překonání prvního hřebene se klesá, a znovu stoupá. V závěru stoupání mě dojíždí Zbyněk. Nejsem překvapený, cítím se skvěle a věřím si. Na vrcholu je o několik metrů dříve, ale v rovinaté pasáži znovu atakuji a ve sjezdu získám několik detítek metrů. Během dalšího prudšího výjezdu, ale už nejsem tak svěží. Zbyněk znovu dominuje ve stoupání, ale následně ho zase sjedu. Chvíli se naháníme, i když si zpětně myslím, že souboj v tuto chvíli závodu vidím jen já. Pomalu mi dochází síla a ocitám se v silné hypoglykémii. Studený pot, rozostřený obraz. Uvědomuji si, že jsem málo pil a jedl, ale po střevních potížích jsem se prostě bál. Přichází na řadu energetické gely a příjem tekutin. Po dvaceti kilometrech se z nejhlubší krize dostávám, ale s obavami vyhlížím další stoupání. Překonám několik terénních vln a jsem znovu u Mosely, posledních 15 km víceméně po rovině. Udržuji tempo tempo okolo 35 km/h a dokonce předjíždím několik zdravých cyklistů na vymazlených triatlonových speciálech. Zpátky v Remichu. Cyklistickou část jsem dokončil v čase 3:16:24 hodiny na průběžném čtvrtém místě, ale s třetím nejlepším časem. Pódiové umístění je momentálně tři minuty vzdáleno!

Transition 2 – depo není již tak pomalé, al epřesto za soupeři zaostávám. Vylezu z handiku na vozík, poté do běžecké formule, nasazuji rukavice a při výjezdu se stopky zastavý na hodnotě 5:23 minuty. Žádná hrůza, ale je co zlepšovat.

Poslední disciplínu tvoří běh na 21,1 km rozdělený na 4 okruhy. V mém případě paralelou pro běh je běžecký vozík tzv. formulka. Bojuji s únavou, ale i s technikou jízdy. Na formuli toho nemám moc odtrénováno, ale dopředu mě žene minimální ztráta na Francouze. Po nájezdnu na okruh vidím svého momentálně největšího francouzského soupeře s již poměrně slušným náskokem. Na formuli se trápím a ztrácím. Během posledního okruhu mě sjíždí Kanaďan, který jede nádhernou technikou a v této disciplíně se s ním nemohu rovnat. Běh jsem dokončil v čase 1:31:11 hodiny. Dojíždím do cíle 70.3 Ironmana Luxembourg v celkovém čase 5:36:00 hodiny a vylepšuji si svůj osobní rekord o více než hodinu. V kategorii Handcycle mi náleží 5. příčka, což v tuto chvíli neberu jako úspěch, ale ani neúspěch. Jsem rád, že jsem dokončil, protože vzhledem k několika faktorům, to nebylo jednoduché a o to víc se cením finisherské medaile.

Byla přidána fotogalerie z 70.3 Ironmana Luxembourg. Během tohoto závodu jsem absolvoval 1,9 km plavání, 90 km na kole a na závěr 21,1 km běhu. To vše jsem stihl ve svém novém osobním rekordu za 5:36:00 hodiny! Vývoj závodu nebyl zdaleka optimální a proto mám obrovskou radost z finisherské medaile a úspěčného dokončení!