V neděli 20. 9. 2015 jsem v chorvacké Pule dokončil svého pátého ironmana na poloviční distanci (1.9 km plavání – 90 km cyklistika – 21.1 km běh) a stal se FINISHER 70.3 Ironman Pula. Dokončil jsem v neoficiálním čase 5:35:14 hodiny, čímž jsem si o několik desítek vteřin vylepšil své osobní maximum na této trati. V kategorii PC (Physicall Challenged) jsem zvítězil a v absolutním pořadí jsem dokončil na 646. místě z 1682 startujících.

Oficiální čas 4:58:20 hod byl po organizačních problémech krácen o plaveckou část. V průběhu závodu uplavala bóje vytyčující část trati a zhruba třetina startovního pole si plavání zkrátila. V průběhu závodu bylo rozhodnuto o zrušení plavecké části.

Plavání – v plavecké části jsem měl možnost volby startovní pozice a odstartoval jsem hned s první vlnou profesionálů. Start byl překvapivě klidný a žádná extra velká tlačenice se nekonala. Třetí bóje v pořadí již byla poměrně vychýlená a pole závodníků se roztáhlo hodně do šířky. Orientace nebyla zcela snadná a dohlédnou ve vlnách na nejvzdálenější bóji bylo problematické, nicméně jsem si mírně zaplaval, ale trať jsem si nezkrátil. Postupem času se situace více vyhrotila, bóje uplavala a zhruba třetina startovního pole si plavání zkrátila. V průběhu závodu bylo rozhodnuto o zrušení plavecké části. Po dosažení nejvzdálenější bóje se plavalo chvíli podél pobřeží a poté se točilo zpět k Ambrela beach. Doposud jsem ještě nikdy neplaval žádný závod na otevřeném moři a vlny mi to rozhodně nezlehčily, naopak. Nemohu říci, že by bylo rozbouřené moře, ale vlny byly. Nejvíce citelné byly paradoxně až v poslední části plavání, kdy šly zcela nelogicky bočně od pevniny. Nejenom že plavání bylo proti vlnám náročnější, ale i orientace byla složitější. Když jsem se ocitl mezi vlnami, neviděl jsem bóje a ani cíl na Ambrela beach. Neplaval jsem optimální stopu a znovu jsem si něco navíc naplaval. Konečně vidím zcela zřetelně cíl plavecké části a blížím se ke břehu. Zaplaval jsem pod 35 minut, ale bezprostředně po dokončení následoval přesun na vozík, sundání plaveckých ortéz a teprve poté jsem protnul časomíru, která se zastavila na hodnotě 0:36:54 hod. Poprvé na otevřeném moři a v čase na hranici svého absolutního maxima, spokojenost.

Transition 1 – nebyla zcela optimální. Z pláže se asi 200 metrů prudce stoupalo, poté se projíždělo úzkým koridorem s věšáky a převlékacím stanem. Vjezd do depa a několik schodů a poté asi dalších 100 metrů ke kolu. Čas 9:22 min považuji za odpovídající.

Cyklistika – 90 km dlouhá cyklistická trať byla dopředu zcela nevyzpytatelná. Na trati nebylo žádné vyloženě náročné stoupání, ale většina ze 730 hm se nastoupala v prvních 60 kilometrech a poté měla trať klesavou tendenci. Trať byla velmi rozhoupaná a technická. Nahoru, dolů, doleva, doprava a tak pořád dokola. Většinou se jelo po realtivně úzkých a hrbatých silnicích. Trať se mi líbila, byla proměnlivá a nebylá fádní. Atmosféra ve vesnicích, kterými jsme projížděli byla úžasná a domorodci hlasitě povzbuzovali. Na mém výkonu a náročnosti celé cyklistické části se nejvíce podepsal silný vítr. Síla větru byla okolo 10 m/s, což bylo na otevřených pasážích peklo a v rychlých sjezdech mě to nejednou rozhodilo. Cyklistickou část jsem dokončil v čase 3:21:36 hod, což vzhledem ke všem zmiňovaným faktorům považuji za slušný výsledek. Po zrušení plavání tvořil oficiální čas cyklistiky součet prvního depa a cyklistické části (3:30:58 hod).

Transition 2 – po náročném kole jsem se pořádně občerstvil a dal si trošku načas. 5:52 min pro mě nepředstavuje žádný zázrak, ale také žádnou tragédii.

Běh – přechod z kola na běžeckou formuli je pro mé tělo vždy nevítanou změnou. Jsem rád, že už mám kolo za sebou a čeká mě poslední disciplína, ale zapojování svalů v jiných vektorech je najednou problém. Úvodní kilometry hodně bolí, ale potom bolest ustoupí a tělo si zvykne. Přípravě a tréninku běhu jsem se v posledních měsících hodně věnoval a cítím, že od začátku to bylo vidět. V rovinatých pasážích jsem jel téměř kontantní rychlostí okolo 18-20 km/h, ale v technicky náročnějším průjezdu historickým centrem rychlost pochopitelně klesala. 21,1 km bylo rozděleno do 3 a půl okruhů a v závěru každého okruhu bylo 300 metrů dlouhé stoupání. Během celé běžecké části se nastoupalo 100 hm a proto výsledný čas 1:21:30 hod, za velmi slušný výsledek. Zbývá mi poslední průjezd historickým centram, výjezd na kopec a hurá dolů ke koloseu. Závěrečný výjezd se sklonem 10% mi dává hodně zabrat a udržet běžeckou formuli na kolech není zrovna snadný cíl, ale jsem u brány do 3000 let starého kolosea a vjíždím jako skutečný gladiátor do arény. Časomíra se zastaví na hodnotě 5:35:14 hodiny, což pro mě o několik desítek vteřin představuje nové osobní maximum na této distanci. Radost, úleva, euforie. Težko popsat co se mi honí hlavou. V kategorii PC (Physicall Challenged) jsem zvítězil a v absolutním pořadí jsem dokončil na 646. místě z 1682 startujících.

I když byla z organizačních důvodů zrušena plavecká část, 70.3 Ironman v Pule byl podle mého názoru skvěle zajištěn. Když jsem si dopředu projížděl cyklistickou část, nevěřil jsem, že budou organizátoři schopni zcela vyloučit provoz, ale během závodu na každé odbočče byl organizátor a vše skvěle fungovalo. Velký dík patří celému organizačnímu týmu a zejména Robertině, která mi zajistila odpovídající support. Atmosféra 70.3 Ironmanu v Pule patří k tomu nejlepšímu ve sportu zažil.

Fotogalerie - byla přidána z 70.3 Ironmana v Pule. V Pule jsem dokončil svého pátého ironmana na poloviční distanci (1.9 km plavání – 90 km cyklistika – 21.1 km běh). Závod jsem absolvoval v neoficiálním čase 5:35:14 hodiny, čímž jsem si o několik desítek vteřin vylepšil své osobní maximum na této trati.