V neděli 30. 9. 2018 jsem absolvoval 122. ročník kultovního silničního běhu Česká spořitelna Běchovice – Praha. Má účast na této akci byla spíše exhibičního charakteru v rámci efektivní propagace vrcholového sportu handicapovaných. Když jsem projevil o start na běžecké formuli zájem a kontaktoval organizátory s dotazem, dostalo se mi vřelého přijetí a mediálního zájmu.

https://www.bechovice-praha.cz/

Před samotným startem jsem měl rozhovor s komentátorem sportovního dění v Běchovicích a za nedlouho poté jsem šel na start. Bylo mi umožněno startovat z první řady, což bylo asi nejlepší a nejbezpečnější řešení pro všechny zúčastněné. Běžecká formule je na rovinaté trati zpravidla rychlejší než klasický běh, ale běchovická trať opravdu rovina nebyla. Úvodních sedm kilometrů má podle profilu klesavou tendenci, nicméně profilové vlny byly citelné. Závěrečný Hrdlořezský kopec zcela dostává svému jménu a skutečně dokonale prověří aktuální připravenost každého běžce.

Po startu jsem byl během několika set metrů na čele a nechtěl jsem dát nikomu sebemenší možnost to změnit, nicméně zmiňovaný Hrdlořezský kopec mohl můj výsledný čas výrazně ovlivnit. Když jsem v úvodu stoupání viděl svůj průběžný čas, věřil jsem, že budu schopen atakovat hranici 30 minut, ale kopec byl ještě hodně dlouhý. V posledních 500 metrech se trať již narovnávala a do cíle jsem vjížděl s dostatečným náskokem na hlavní pole ve výsledném čase 0:31:18 hodiny.

Co dodat. Pěkná akce, skvělá atmosféra a efektivní možnost propagace vrcholového sportu handicapovaných. Děkuji za možnost startu a těším se zase za rok na 123. ročníku kultovního běhu Běchovice – Praha.