V neděli 14. 10. 2018 jsem absolvoval závod světového poháru ITU Paratriathlon World Cup Sarasota-Brandenson na Floridě, který byl mým posledním letošním startem v sérii závodů světového poháru. Vzhledem k nízké kvalitě vody byla zrušena plavecká část a závod se uskutečnil jako duatlon (2,5 km běh – 20 km cyklistika – 5 km běh). V závodě jsem se dokázal prosadit, bezkonkurenčně jsem ovládl cyklistickou část a zaslouženě jsem vybojoval pro české barvy senzační BRONZ!

Krátce před odletem jsem dostal zprávu o nízké kvalitě vody v plavecké části a možné změně konceptu závodu na duatlon. Byla to ovšem jedna z možných eventualit a do posledního dne nebylo jasné v jaké podobě se závod uskuteční. Naplánované tréninky byly nejprve odloženy, následně zrušeny a změna na duatlon byla oficiálně oznámena až 24 hodin před startem.

S duatlonem jsem doposud neměl žádnou zkušenost. Přestože se jedná o kombinaci pro mě známých disciplín, bylo vše zcela jiné. Musel jsem si natrénovat specifický průběh přechodů a zejména přechod z běhu na cyklistiku, který se v klasickém triatlonu není. Duatlon byl pro mě sice novinkou, ale změna mi hrála do karet, protože závod byl obsazen silnými plavci, kteří nyní neměli tolik prostoru se prosadit.

Po startu úvodní běžecké části na 2,5 km jsem se postupně přes hlavní pole závodníků probojoval na třetí pozici za vedoucího Australana Beveridge a Američana Sanborna. Krátce před obrátkou v polovině běžeckého okruhu jsem byl v závěsu za Sanbornem, ale nevyšel mi obrat a ztratil jsem kontakt. Samozřejmě jsem se snažil dostat se znovu dopředu, ale současně jsem cítil, že má chvíle teprve přijde a dokončil jsem za 6:58 minuty.

Transition 1, tedy přechod mezi úvodním během a cyklistikou jsem zvládl za 1:34 minuty, což bez předchozí závodní zkušenosti považuji za slušný čas i v porovnání s konkurencí.

Cyklistická část na 20 km byla rozdělena do 3 okruhů, byla rovinatá, poměrně technická a rychlá. Přechod z běhu mi moc nesedl. V prvním okruhu jsem bojoval a byl mimo optimální rytmus, přesto jsem během prvních kilometrů dostihnul Sanborna a postupně vteřinu po vteřině ukrajoval z náskoku Beveridge. Během druhého a třetího okruhu jsem se dostal do tempa a stáhl jsem Beveridge na dohled, nicméně před T2 jsem ho jen o několik vteřin nedostihl. Můj výsledný čas se zastavil na hodnotě 30:17 minuty, čímž jsem bezkonkurenčně ovládl cyklistickou část, čehož si oprávněně považuji.

Transition 2 a přechod mezi cyklistikou a během je již rutinní záležitostí, i když dosažený čas 1:48 minuty nepatří k mému nejlepšímu, ale také ne k nejhoršímu.

Závěrečný běh jsem „rozbíhal“ na průběžném druhém místě pronásledován Brazilcem Aranhou, který se během cyklistiky, a především rychlým přechodům dostal podle předpokladů do boje o pódium. Beveridge už jel vlastní závod a nebylo v mých silách ho ohrozit. Mé průběžné druhé místo atakoval Aranha, který mě krátce po obrátce v půli běhu dostihl. Zkusil jsem jeho tempo udržet, ale nešlo to. V závěru byl Brazilec silnější. Dokončil jsme na 3. místě v celkovém čase 0:56:58 hodiny a pro české barvy jsem vybojoval senzační BRONZ!